Chybu udělá každý, Vy ne?

Včera došlo k tragické dopravní nehodě. Zemřel pán, který se trochu napil alkoholu a pro převoz sebe a svého vozidla domů zodpovědně využil nabízené komerční služby (více viz novinky.cz). Je to smutné, ale podobné nehody se stávaly, stávají a stávat se budou. Zůstane žal, hořkost, lítost a vztek. Co se stalo, to se nedá odestát. S tím nic nenaděláme. Zůstane také škoda a zodpovědnost, kterým bych se chtěl věnovat v tomto článku.

"Kdo nic nedělá, nic nezkazí" bylo kdysi populární heslo. Jenže - něco dělat musíme a potřebujeme. Pro zábavu, pro peníze, pro ostatní, pro sebe. Někdo se snaží míň, někdo víc, někdo je talent s darem od Boha, někdo pracovitý dříč, někdo flákač. Ale všichni, kdo něco děláme (nebo neděláme), děláme chyby.

Když výborný profesionální sportovec udělá chybu, promáchne ideální přihrávku nebo zkazí lehký míč, mávne nad tím každý rukou. Když se člen (hypotetického a zahraničního) parlamentu zlíská, řídí opilý a chytnou ho, tak se chvíli vykrucuje, pak (třeba) rezignuje a nad případem se zavře voda.

Když udělá profesní chybu lékař, opravář plynu, řidič kamionu nebo taxíku, tak už jde o zdraví a životy. Následky bývají kruté. Smutek, výčitky, obvinění, .... zákaz činnosti, ztráta příjmů, ... odsouzení.

Jsme lidi a nejsme stroje. Součástí lékařské přísahy je snaha a vůle, ne garance úspěchu. Součástí zaměstnanecké smlouvy opraváře nebo řidiče nemůže být podmínka bezchybnosti výkonu, ale pouze přijetí závazku, vyjádření vůle k dodržování všech předpisů, postupů, bezpečnostních nařízení.

Přijde mi nefér, když při nešťastné a ojedinělé chybě je zaměstnanec odsouzen k finanční náhradě škody a vězení "natvrdo". Tím nechci všechno hodit na zaměstnavatele. Za konkrétní chybu by měl být případný viník potrestán, ale adekvátně. Pokud je trestem pro profesionálního řidiče za nechtěně zaviněnou nehodu několik let vězení nepodmíněně, tak to podle mě adekvátní není. Protože pak by mzda (či podnikatelský zisk) onoho řidiče měla toto riziko zahrnovat. Minimálně ztrátu příjmu na několik let, nutnost získat jinou kvalifikaci, náhradu způsobené škody. O vlastních nervech a nervech všech zúčastněných nemluvě.

Na druhé straně nesouhlasím ani s tím, že by za chyby zaměstnance měl automaticky odpovídat zaměstnavatel, jak ten by k tomu přišel? Myslím, že rozumným kompromisem je, když zaměstnavatel sjedná pro všechny (jen trochu) rizikové profese pojistku profesní odpovědnosti zaměstnanců, která dostatečně uhradí všechny případné majetkové i životní škody, které zaměstnanci způsobí. Ochránilo by to poškozené i odpovědné, alespoň od finančních starostí, stejně jich ještě dost zůstane. Zároveň by to motivovalo zaměstnavatele k vyšším investicím do bezpečnosti provozu, proškolování a trénování zaměstnanců. Při vyšších škodách totiž pojišťovny požadují za další pojištění vyšší platby, takže se do jisté míry ani nevyplatí na bezpečnosti šetřit.

No, není to univerzální návod, ale spíš jeden dílek do skládačky, jak udělat z drobné a dříve nebo později očekávatelné chyby alespoň o trochu menší tragedii. Vždyť k tomu pojistky přece jsou.

Mimochodem, na stránkách onoho dopravce jsem se dočetl, že pojistku na způsobené škody sjednal. Doufám, že dobrou, která všem postiženým výrazně pomůže překonat těžkou ztrátu. A doufám, že onen dopravce bude při svých zaměstnancích držet i dál.

Cože, Vy že byste takovou chybu nikdy neudělali? Vám se to nemůže stát? Tak to Vám držím palce.