Perpetum mobile existuje! Jmenuje se Jack Russel Teriér

Pokud máte spoustu volného času a vašim koníčkem je vytrvalé házení míčků a přetahování se o klacky  - pak je to pes přesně pro vás. A ještě se dozvíte překvapivou novinku, že spánek je zbytečná nuda, kdy se dá přijít o spousty zajímavých zážitků. Pořád se něco děje!

Jack Russel vypadá jako dětská hračka na klíček a přesně tak chodí. Vítací ceremoniál vypadá takto: rozzáří se a začne vyskakovat všemi čtyřmi naráz a než se rozkoukáte jste olízaní a pošlapaní od hlavy až k patě. Jsou psi, kteří po vás skáčí, tohle malé stvoření snad umí šplhat či co.

Jsou pejsci, kteří milují lesy a přírodu. Náš Jack ji nesnáší. Jít po cestě je hrozná nuda - táhne se a tváří otráveně (že se psi neumí tvářit tvrdí jen ti, kdo neměli psa doma). Jediná šance, jak vylepšit vycházku přírodou je házení míčků nebo klacků do roští, kdy musí překonávat překážky při jejich hledání. Ale sídliště to je "iné kafe"! Tolik zajímavých pachů. Vzrušeně pobíhá a pročuchává každý kousek okolí. Kdo šel kolem, co se dělo, jestli tu není nějaká nová psí slečna nebo jestli si nedovolil zabrousit do jeho trasy nějaký psí nepřítel! Prostě takový psí Blesk.

S těmi nepřáteli je to trošku problematické. Ano, pere se. A rád. Nebojte se, budete jistě do akce zapojeni. Jednak zpestřením vycházky vlečením zuřícího pejska na vodítku nebo rozmotáváním klubka rváčů. Největší legraci si užijete, když váš miláček začne dráždit štěkáním největší psí bestii v parku (na to je skutečný odborník) a když se ona bestie naštve, tak vám bleskově skočí do náruče, ať ho zachráníte, případně ať to vzteklé monstrum sežere napřed vás. Má v sobě dost tvrdohlavosti, ale i kousek bábovky.

V zimě vám bude, jako všichni psi blízko země, krapet namrzat. Náš Jack dostal na velkou zimu pěknou bundičku, ve které se styděl chodit. Pak zjistil, že stejně postižených zvířat je široko daleko hodně, tak občas rezignoval, ovšem módní nadšenec z něho nebyl nikdy. Zvlášť po příhodě v nejmenované horské vísce, kde bodrý venkovan hlasitě volal na svou ženu: Máňo pojď se podívat - vořech v bundičce! To by muselo urazit každého drsného teriéra, ne?

Dodnes jsem nepochopila, jak tohle zvíře funguje - kde se bere neustálý příliv energie. Kdyby pánečkové nemuseli spát a další otravné činnosti, tak snad vydrží běhat celých 24 hodin. Představte si tu idylu: přijdete unavení z vycházky, pes se tváří jakoby utahaně. Uvaříte si kafíčko, pustíte si film, dáte si k němu něco dobrého a máte iluzi klidu a pohody. Bohužel jen chvíli. Za nedlouho si vaše zlatíčko odpočine a než se stačíte dokoukat, už k vám běží tohle perpetum mobile s dychtivým výrazem, s vrtěním ocásku a taky balonkem v čeníšku. Nemyslete si, že ho dostanete zadarmo. Tahej pánečku, tahej!!!