Autorka si bohužel míchá pojmy "spoření" a "připojištění".

Pokud se občan rozhodne pro penzijní připojištění, tak k němu čerpá i státní příspěvek a nikdo by se tak neměl divit, že stát do toho chce zasahovat.

Autorka samozřejmě pravdu, že hodnot peněz klesá. Má však možnost jít do rizikovějších forem "spoření" a využít různé investiční fondy.

Takže se neztotožňuji s výrazem "habaďůra", jen s ohledem na inflaci prostě přestává být tato forma "spoření k důchodu" tak výhodná.

Důchodová reforma z ledna roku 2013 zakonzervovala uzavírání smluv penzijního připojištění. To bylo v rámci třetího pilíře nahrazeno doplňkovým penzijním spořením, které tvoří účastnické fondy.

Důležitým rozdílem mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením je ten, že připojištění garantuje nezáporné nominální zhodnocení v každém kalendářním roce a jeho investiční strategie je povinně konzervativní. U účastnických fondů vybíráte mezi konzervativní, dynamickou nebo kombinací těchto strategií. Díky tomu dosáhnete i na vyšší výnosy, ale musíte počítat s vyšším či nižším rizikem záporného zhodnocení. V současné době se o nějakém větším zhodnocení nedá hovořit.

Pokud byste chtěli přejít z penzijního pojištění na doplňkové penzijní spoření, můžete. A bez poplatků. Dokonce nepřijdete ani o státní příspěvky a příspěvky zaměstnavatele.

Příspěvek na penzijní připojištění od státu v roce 2023

Podle výše částky, kterou měsíčně posíláte do důchodového systému skrz penzijní připojištění, vám náleží příspěvek od státu. Vložíte-li 300 Kč měsíčně, pak získáte příspěvek ve výši 90 Kč. S každou korunou navíc z ní získáváte dalších 20 % až do výše maximálního příspěvku – 230 Kč měsíčně.

Právě tuto výšku státního příspěvku, ale i daňové úspory, odborníci kritizují stejně jako např. u stavebního a penzijního spoření, jako nesystémové, které ve skutečnosti podporuje zřizovatele těchto forem spoření, či investování a zároveň zbytečně zatěžuje státní rozpočet.

jo jo, to je dobrá státní zlodějina. chudáci lidi, co si tam spoří a není jim 55. já bych tam ze svýho nedal ani korunu. za dvacet let z toho mám třetinu.

S autorkou lze souhlasit ve smyslu, že se pod hlavičkou něčeho jiného a s původním volebním úmyslem "pro blaho občanů" skrývá finanční jistota pro banky spřátelené s vládou. A také sama vláda, co je momentálně "u lizu" si uvědomuje, že za to všechno, co tady už tady zlého lidem natropila, že to bude od roku 2025 na příštích 8 či 12, 16 let naposledy. A proto si logicky musí u svých osobních bankovních kont vylepšit bilanci. Aneb, jak říkal J.P. Belmondo, "Doba je zlá, Kamile".

Za dobu spoření klesá hodnota peněz šílenou rychlostí. Jakou rychlostí klesá ???? To by mně zajímalo. Pokud chcete mít základní důchod, tak nespořte.

20 % za rok z celkově naspořené částky !

Jenže lidi ho najednou vybírají hlavně proto, že kdyby náhodou zemřeli, tak jejich naspořené peníze připadnou ostatním spořícím. když už teda vláda chce, aby sloužilo jako druhý příjem důchodu, tak by měla zrušit tenhle nesmysl. Prostě aby naspořené peníze dostali potomci spořitele.

Já jsem třeba z naspořených peněz doplatila hypotéku, tak to taky bylo plánované.

Pokud klient uvedl ve smlouvě oprávněnou osobu, a zemře, získá jeho peníze tato oprávněná osoba.

Vzpomene si ještě někdo na geniální nápad bývalé (a samozřejmě nejlepší ministryně financí), která radila rodičům, aby ihned po narození dítěte mu zřídili pensijní připojištění?

Aby ho fialoví rozdupali do mrtě.