O spokojenosti hosta rozhodují všichni počínaje tím co umývá nádobí přes kuchaře po číšníka po majitele, který nastavil pravidla.

není fér aby si dýško nechal číšník.

Myslíte, že by někdo dal dýško špičkovému číšníkovi nebo číšnici když přinese hnusné jídlo nebo špinavý příbor?

Každopádně rozhodující slovo má majitel-číšník, kterému dělení dýšek nevyhovuje má možnost změnit práci.

V případě, že inkasuje ten co obsluhoval, spropitné náleží jemu. Ale praxe bývá jiná a proto se střádá na jednu hromadu a rozděluje. 

Spropitným navíc nemusím vyjadřovat jen spokojenost s obsluhou, ale taky s kuchařem.

Dvacet let jsem řídil restauraci, ve které bylo stanoveno procento rozdělování spropitného. Každý večer se to vypočítalo a všechny peníze byli uloženy do trezoru! K 15 a 30 dni v měsíci bylo provedeno rozdělení! 

Dýško patří osobě, jež je dáváno. Je výrazem spokojenosti, úcty, či obdivu k její práci. V některých zemích dýško dokonce představuje hlavní část výplaty.Nevím, jak to může stále někdo zpochybňovat.

http://enders.blog.idnes.cz/c/440112/A-pak-ze-clovek-dneska-uz-nedostane-dysko.html

Dýško dávám tam, kde jsem byl spokojen. S obsluhou, prostředím i kvalitou jídla. Jídlo vaří kuchař, o čistotu se stará uklízečka.

Ping není sólista. Bez ostatních je nic.