Každodenní mučení následky amnestie

Z tisku na nás denně kape kapička jedu v podobně pravidelných zpráv o následcích amnestie. Připadá mi to jako údajně oblíbené mučení v dobách vězení na našem Špilberku: vězněnému pravidelně kapala na hlavu kapka vody, dokud se z toho dočista nezbláznil. Ano, každodenní dávka vás sice nezabije, ale postupně otráví.  

Co nám ten servis zpráv, kdo byl zase osvobozen, komu bylo odpuštěno, kdo nemusí nést následky svých tunelů nebo který amnestovaný někoho zavraždil nebo přepadl, vlastně signalizuje? Že kdo má prachy, moc a kamarády na vhodných místech, ten si může dovolit všechno. Měří se a bude ještě víc měřit, dvěma metry, jeden pro obyčejné lidi a druhý pro vybrané jedince. Bezmoc a nespravedlnost je tak běžná záležitost, že si snad na ni nakonec i postupně zvykneme. A to mi připadá právě jako ten pravý účel hry. Dát najevo, kdo je tu pánem a kdo se má citit špatně, jen když to čte, až k rezignaci: hmmm co naděláme.

Po spoustě silných slov se stejně nikdy žádné vzbouření na vsi nekonalo, pár protestních akcí a petic proti vládě postupně vyšumělo do ztracena a tisk tomu ještě šikovně přihrál zesměšňováním a bagatelizováním protestů a život jde dál, k ničemu to nebylo a strach to rozhodně nikomu nenahnalo. I když mi lidi připadají postupně mnohem víc smutnější, zklamanější a čím dál víc rezignovanější. Pravda, místní obyvatelstvo na chvíli ožilo volbami prezidenta, pod mylným dojmem, že si volí novou budoucnost. Jen netuším, kde na to přišli. Prezident je jen malé kolečko v soukolí poslanců, senátorů, lobistů a už vůbec nemluvě o klanu bohatých šedých eminencí, sice tahajících za nitky za oponou, ale jejichž jména se nikde neobjevují. A kteří občas vyplují na povrch jako účastníci některé, na světlo vytažené a poté do ztracena zahrané, kauzy. Pak zase tiše zmizí ve svých kalných vodách.

Nevím, jestli se na chybě, která se stala dá vidět něco pozitivního a nepropadat skepsi, že když nás potká problém řešený soudem, kde na straně žalované bude známá politická či "ekonomická" figurka, exekutor či občan chráněné národnosti, tak se dočkáme spravedlivého procesu, navrácení "odkloněného" majetku nebo napravení jiných křivd na nás spáchaných. Natož patřičně vysokého trestu.

Přála bych sobě a vám všem slušňákům, abychom takovou situaci řešit nemuseli. Protože spravedlivé řešení zatím, bohužel, velmi, velmi často nemá.