Copak to tu páchne?

Povolání politik je diagnóza. Čím víš člověk stoupá po politickém žebříčku, tím víc se mění z normálního člověka, pro kterého platí běžná pravidla slušnosti a etiky, v podivnou, ničím neřízenou střelu zvanou politik. Někteří mají celou sbírku pekelně drahých osobních, veřejných, tiskových, právních a kdoví jakých poradců, přesto se projevují jako lidi bez špetky soudnosti. Lidi, kteří by měli vážit slova, dokáží vypouštět do světa neuvěřitelné věci, zvlášť v poslední době jakoby soutěžili o to, kdo pronese nejnevhodnější hlášku.

Ovšem šlápnout do něčeho hodně smrdutého a nevidět, neslyšet a neustále to zarputile slovně rozmazávat s tím, že ten smrádek se šíří úplně z jiné strany a za všechno můžou - hmmm na koho by ještě šlo svalit vinu - tak to je něco unikátního. Nejsem sice ničí poradce, ale nápad bych měla: stáhnout se na chvilku z médií a ... mlčet. Zdravý selský rozum mi říká, že hňácáním a rozmazávaním se ještě nikdy žádná nechutnost neschovala ani neproměnila na křišťál podle autorovy poslední verze (jen jeden byl takový kouzelník).

Ano, jak se ukázalo, viníka konečně máme. Za všechno může policie. Tak už nám zbývá jen pustit nevině zatčené, utřít pot elitním právníkům (tohle přece jen nečekali, taková překvápka nejsou v našich krajích zvykem) a je klídek. Možná by ještě mohli dostat pár melounků jako odškodnění za morální újmu, co říkáte? A vyhodit šéfa policie, protože tohle se přece nedělá.

Jen ten smrádek už asi nikdy nikdo nevyvětrá.