Blok napsat blog aneb blogerova blogová zpověď

Bloger šťastlivec nemá blok a písmenka mu skáčí do klávesnice jako blechy na psa. Blogera blokovaného cosi škodolibého nutí k téže činnosti, ovšem s výsledkem nejprve dosti vydřeným a upachtěným. Ufff. Vzpomínám si na svůj první "výplod" před dvěma roky (mám výročí): to napětí - ježkovy voči, on si to vážně někdo přečetl! Dva, tři, dvacet čtenářů! Člověk měl chuť skákat nadšením kolem stolu, nebýt v šoku z výsledku 100 neznámých podivínů, kteří tomu ještě dali nějakou tu karmu!

Bloger se ovšem časem otrká nebo je otrkán diskutéry. První negativní reakce poměrně těžce rozdýchává. Jak to píšeš ty troubo? Kdes přišel k takovým hloupým názorům? A co ten podivný, češtinsky nepovolený patvar? Tuším můj nejúspěšnější byl: "běhá jako frčka", to kohosi rozčilovalo dlouho.

Blogování je stejné dobrodružství jako výlet do každé jiné džungle. Jednou narazíte na orchidej, příště vás kousne jedovatý had a jindy se tak zamotáte do lián vlastních úvah, že výsledný produkt pochopíte nebo mu rozumíte nakonec jen vy sami. Nebo možná ani to ne!

Co vám brzy dojde, jsou dvě podstatné věci: jsou tu spousty lepších spisovatelů (auuu hlásí vaše zraněná spisovatelská ješitnost nebo vás to nakopne se zlepšovat) a jak získat čtenáře a diskutéry poněkud podlézavými metodami (pokud to není váš oblibený styl). Na to jsou výborná hodně kontroverzní témata. Můžete si být jisti, že reakce na článek: doporučujeme domácí porody všem ženám, alternativní medicína stoprocentně léčí všechny choroby, politik xy je superman a nejčistší lilium a ještě pracuje zcela zadarmo ve prospěch národa, nebo něco podobně ulítnutého, vám čtivost i účast v diskuzích jistě zaručí.

Víte, co je ovšem naprosto bezkonkurenční a bombastické? Když dospějete do stádia, kdy začnete psát jen tak pro svoji radost a potřebu sledování žebříčku, karmy, počtu čtenářů, berete jen orientačně. Bez čtenářů není blogera, bez potěšení ze psaní není odblokovaného blogera. Psát blog bez bloků je veliká svoboda a potěšení. Opravdu.

Ale stejně se nám blogerům i tak, naši milí čtenáři (právě nasazuji, jak si mnozí všimli, trochu hujerovský tón), vůbec nestyďte dávat karmu. Fakt potěší, že se podařilo potěšit. Děkujeme.