Tvrdá realita všedního dne.

Zvažoval jsem, zda-li mám o dnešní příhodě vůbec psát, ale ne každý zážitek může být veselý a vtipný. Toto je spíše smutná realita některých "partnerských" svazků.

Rano vyrážím na místní kopec, lidí u lanovky málo, každou chvilku se to spustí. Přisedám do kabinky k dvěma ženám, slušně pozdravím místním jazykem. Na proti mne sedí na první pohled mladé ženy, oblečeny dle poslední módy o lyžích nemluvě, za to by bylo ojetá Škoda Felicie. Obličej zodpovědně nalíčený, řasy tak dlouhé, že se na ně v létě musí bez problémů napichovat mouchy. Prostě hezké mladé o sebe pečující ženy.

Kabinka vyráží a najednou začíná rozhovor. "Tak on si myslí, že když mě vezme do Alp, že mu podržím kdykoli se mu zachce" praví jedna. Druhá hned reaguje " tak to já sem si to s mým dědou už dávno vyříkala" . "Taky to budu must nějak udělat" odvětí a dodává "viš co mi řekl, že se rozvede, ale chtěl by  se mnou mít ještě děcko". "To je ale šašek" a následuje upřímný smích obou. Téma hovoru se však mění ...... "nevíš proč na mě ten sociál tak čumí" ? Ptá se jedna a myslí asi mne, neb žádný další člověk v kabince není. Přemýšlím, zda-li se zapojit do hovoru, nebo ne. Zapojím se ........ "čumím, co bych nečuměl, ženy které mluví takto o svých partnerech a mecenáších jsem tady ještě nepotkal, pro mne je to velký zážitek" . "Hele von mluví po našem a ještě je drzej"! "Nejsem drzý, jsem jenom upřímný" . "Tak sem už nikdy nepojedu, když si tady může koupit lístek každý sociál" rozčiluje se jedna. "To ale nezáleží na tobě kam pojedeš na dovolenou, ale spíše na tvém dědečkovi kam on bude chtít" lehce naražím na jejich předchozí rozhovor. Něco mi je odpovězeno, ale tomu jsem již nerozuměl. Je ticho ....... já se usmívám, ony se tváří trošku "nasraně".

Přijíždíme do cílové stanice, nechám ženy vystoupit, loučím se, pozdrav logicky není opětován. Koukám na ně ze zadu, pěkné postavičky mají, avšak si myslím, že ta moderní bundička do pasu je trošku krátká na současných - 10 st.C, ale zase je vidět kousek tetování nad prdíkem a to je asi cílem. Přemýšlím, jestli jsem je náhodou někdy v minulosti neviděl v nějakém bulváru, jsou mi totiž povědové. Avšak bulvár nestuduji, mé zajmy se ubírají jiným směrem .......

Mějte krásný den