Probuzení pod kyslíkem .....

Ideální den na zevling a tak se rozhlížím po kopcích kam dnes pešmo vyrazím. Včera jsem byl na kole a vypadal jsem jak malé prasátko. Dnes zvolím příjemnou procházku na slunci. Avšak realita byla trošku jiná než jsem si představoval.

Trasu mám vybranou, minulý rok touto dobou jsem již chodil po trávě, nebo skoro suchých cestách. Zdá se mi, pohledem zdáli, že na trase bude trošku sněhu, určitě ho bude malé množství. Jak jsem se mýlil :-).

Cesta k salaším je asfaltová a suchá, ale potom začíná turistická trasa a náhle přibývá sněhu. Nejsem žádná hrouda, abych se vracel a tak statečně šlapu. Občas se probořím pod kolena, ale to není ještě tak hrozné. Sněhu je více než dost a tak se postupně bořím až po půli stehen a tak to pokračuje celou cestu. Jsem zpocený, mokrý až na řiti. Cpu se sněhem a jak mi chutná. Vrchol všeho je, že se propadám sněhem až do malého potoka .......... a zrovna při tom poslouchám ve sluchátkách song "Probuzení pod kyslíkem" od mé oblíbené kapely z mládí nesoucí název Mramor. Jo to byly tenkrát časy ......... vzpomínky jsou krásné, ale teď momentálně bojuji se sněhem a snažím se vyhrabat z vody. Ale přežil jsem, cesta 6 km mi trvala kolem 2 hod.

Dnes mám sněhu až po ........... Ačkoli je slunečno a tak sněhu je zde pořád hodně. jak na kopcích, tak i v nížině.

Hezký víkend se sněhem, nebo bez.