Město plné koblížků a na nebi vločky.

Tak by se dal chrakterizovat jeden z víkendů tady v Zell am See. Každoroční setkání malých aut značky Smart a do toho závody paragánů ve skocích na přesnost. Když nazveme malé auto koblížkem a padák vločkou, nadpis článku je na světě.

Byla sobota a zevloun se decentně nudil. Nikam se mi nechtělo, zase teplo, prostě jsem se vyspal do lenivosti. Ale jsem přece sportovec a tak jsem ráno vyrazil na proběhnutí, ale asi po 5 km jsem uznal za vhodné, že dnes nebude správný den pro sport. Abych imaginárně zhubl tak běhám v mikině, kulichu, ........ prostě vypadám pro okolojdoucí spoluobčany jako ........ :o) . Ale protože od ráno bylo slyšet starty letadel a na obloze více než hodně padáků, bylo mi jasné, že se sešel rok s rokem a je tu opět na letišti setkání malých autíček Smart. V tu chvíli jsem nabral novou energii a po doplazení se domu a nezbytné úpravě zevnějšku jsem vyrazil. Klasické setkání, samá autíčka a autíčka , prodejci, sluníčko, soutěže.

Velký VIP stan byl pro mne velkým lákadlem a tak jsem zkusil, zdali se dostanu dovnitř. Zvolil jsem variantu -sebejistého mladého muže- a vyrazil jsem vpřed. Imaginárně předstírám telefonní hovor a procházím první kontrolou, která mě asi nezaregistrovala a hle už jsem uvnitř. Lidí pomálu, catering hojně zásoben ......... beru si talířek, už se chystám jak si nandám nějakou šunčičku  a v tu chvíli jsem osloven ochrankou ....... a posléze decentně vyhozen . Chyba byla, že jsem podcenil oblečení, jít do VIP ve vytahaných kraťasech a tričku bylo do očí bijící, když se tam nacházela společnost v nažehlených kalhotách a kravatách širokých jak plachta od lodičky. Cílem snad ani nebylo se najíst, ale ten pocit, že jsem se dostal dovnitř. 

Po této epizodě se přesouvám po letišti k soutěži ve skocích na přesnost. Zajímavé, někteří jedinci to opravdu na střed zodpovědně dávají. Jelikož je zde pojízdný výčep odhodlám se k jednomu z velkých životních kroků. Dávám si místní pivo. Cena "přijatelná" 3,40€ , pivo vypadá na první pohled dobře, rosí se, má pěnu, ........ a už ho držím v ruce. Pěna vydržela cca 10 vteřin, alespoň teplota je konstantní. První lok a je mi jasné, že byla velká chyba zakoupit tento nápoj. Jsem však hrdina a pomaloučku vše vypiji až do dna. Trošku jsem se zapotil a tak jsem si hned dal gigantický a skvělý preclíček. To byla pochoutka a klidným krokem se mohu přesunout opět k domovu. Škoda, že druhý den pršelo a tak jsem zevloval maximálně u televize. Teď jsem nějakou dobu v Čechách, ale od druhé poloviny září zase budu až do května na kopečcích a to už snad přinesu nějaké zajímavější a sněžnější postřehy.