Den "Blbec" v horské variantě.

Už od rána jsem měl tušit, že dnes to prostě nebude ono. Celou noc se mi zdálo jak mě honí nějaké modré nahaté  příšerky, ráno jsem se vzbudil zpocený jak po divoké noci s několika dorostenkami, ale místo dorostenek pouze poházené polštáře. 

Ale i tak plný aktivity začínám dělat snídani a tato procedůra kupodivu proběhla bez problému, stejně jako hygiena těla. Auto lehce omrzlé, ale zkušený oškrabovač a ostřikovač jako jsem já s tím nemá problém. Cesta v pohodě, projíždím Kaprunem a před stoupáním se přede mnou objevuje první auto a před ním další, další, ......... vydím nekonečnou pomalu jedoucí kolonu . Ale jak je to možné, vždyť jsem asi 3 km před parkovištěm, to dnes musí být vlez na vleky zadarmo! Ale nebyl, to jen pomalý nákladní automobil dělal tuto kolonu, ale i tak jsem viděl, že tam míří aut více než jsem tušil. A záhy jsem zjistil, že těch aut je opravdu dost a to jsem vyjel neobvykle brzo. Jsem v šoku, moje olíbená místečka jsou již dávno zaplněna ! Kde se tady ti lidé berou ? Minulý rok tu bylo těžce prázdno, očividně finanční krize jsem ještě nedosáhla.Parkuji jinde, nabírám odvahu a vykračuji ke kabinkové lanovce ........ narváno, fronta jak na kokosovou moučku za dob minulých. Statečně se časem promačkám do kabinky, stojím na jedné noze a do druhé mi píchá hůlkou mladý budoucí závodník. Jsem člověk klidný, ale čeho je moc toho je ............ decentně se k němu nakloním a řeknu milým tichým hlasem s nezbytným úsměvem tuto větu: " ještě jednou to zkusíš, tak Ti nacpu tu hůlku do prdele" . Nevím jestli mi rozuměl, ale ihned toho nechal. Kopec byl samozřejmě plný, měla zde asi sraz část Evropy zejména Východní oblast. Takže slyšíte polštinu, maďarštinu, ruštinu, .......... vždyť se říkalo, že nebudou peníze a hory budou zívat prázdnotou ? Očividně tomu tak prozatím není :o). Chvilku jsem jezdil, chvilku zevloval a už jsem se těšil jak si koupím nějakou dobrůtku cestou domů.

Se svoji 10 € jsem zastavil u místníko krámečku, zodpovedně dal do košíku 20,-Kč, neb na toto tady některé košíky jezdí, některé jezdí i na 10,-Kč . Kupuji si houstičky, můj oblíbený salátek, další dorůtky a jdu platit ................ na pokladně vyskočí 10,02 € . Ale já mám pouze 10 € ..... imaginárně začínám hledat po kapsách peníze, smutné oko a ještě smutnější úsměv zapůsobil na slečnu prodavačku tak, že mi to odpustila. Až půjdu přístě koupím ji plný květináč kytek. Místo abych košíkem zajel k autu, tak jsem ho hned vrátil a tak mám plné ruce všeho možného, hlavně neupustit salát, to by byl velký problém takto znečistit parkoviště. Pytlík housek už mi upadl, konzerva se kutálí po parkovišti, ...... hlavně že mám v autě asi 5 igelitových tašek. Nedělám žádný zmatek, vše zodpovědně posbírám, uložím do tašky a vyrážím domu. Podivný ozon ale v autě cítit je, ráno když jsem ostřikoval okno rozmrazovačem, tak jsem ho málo zavřel a on mi vytekl na podlahu. Mě picne, ten pronikavý puch se nedá vydržet a tak jedu jako frajet s otevřeným oknem. Dnes se prostě nic nedaří, alespoň že salátek mi spraví chuť k životu. Holá skutečnost je však opakem, otvírám kufr a vidím, že salát se otevřel a pomalu vytéká z igelitky na podlahu kufru. Chce se mi brečet ......... pln zklamání odcházím do bytu i s taškou plnou vyteklého salátu. Zachránil jsem ještě pár housek, ještě že  mám v ledničce nějaké párky, snad budou dobré ? Po párkových orgiích bych mohl jít zevlovat do bazénu, ale při mojí dnešní smůle tak budou samý chlapy a voda ledová. Raději zůstanu doma, začíná mě z párků bolet břicho .............. Koukám na stůl kde je seznam nákupu na zitřejší den a tam tam pár slovíček jinak bezvýznamných, ale v tento moment mají pro mne velký význam .......... ty slovíčka jsou ...... koupit toaleťák !

Panoramata dnešního dne a v pravém dolním rohu ten stín jsem já :o)