Cesta za sněhem ........ na kole a pár kolofotek.

Je sice lehce pod mrakem, ale v nížině příjemných a krásných 6 st.C. Původně jsem zamýšlel dovádět na ledovci, ale včerejší nával mne trošku odradil a nejinak tomu bylo i dnes. Od rána je kopec narvaný mačkajícími se lyžníky a to není nic pro mne.

Ale mám touhu po sněhu  beru tedy kolo a vyrážím směrem Grossglockner. Volím tuto cestu neb je po silnici a sníh je na dohled. Terénem se mi nějak dnes nechce, protože tuším, že by to nebylo až tak jednoduché. Projíždím vesničkou Fusch a na jejím konci je silnice již uzavřena, avšak závora se dá na kole objet a tak pokračuji dál. Začíná lehký ledíček na silnici, což mi do kopce nevadí, ale cestou zpět to bude asi horší. Srdíčko poctivě tepe, je mi teploučko ...... Doplácám se do výšku kolem 1.200 mnm a tady je už docela kosa. Dál to nedávám , protože dál na silnici je souvislá vrstva ledu a tady je už hodně zataženo ....... začínám lehce omrzat. Následuje dobrodružství směrem dolu, kde mi chvílemi celá šířka silnice pomalu nestačí, jak to brousím ze strany na stanu po ledíku. Asi je opravdu zimno, neb mám malý raupouch na náušnici :-). Už jsem skoro v nížině a sluničko vysvitlo, sice málo, ale objevilo se.

Cestou domu rozmrzám, mimo lehce omrzlých končetin jsem v pohodě a tak si dávám ještě lehkou teréní vložku abych se rozehřál ......... avšak kravské lejno velikosti kola od traktoru mne poslalo na zem, těsně vedle dalšího maxi lejna. Led na silnici jsem ustál, avšak lejno již nikoli. Ale přesto spokojen a lehce špinav dorážím domu. Původně jsem myslel, že to asi bude poslední výlet do kopců v tomto roce, možná svůj názor ještě změním :-)