Kouřila jsem jen do cca sedmnácti.....vůbec mi to naštěstí nechutnalo....

Tím pádem jsem našetřila za celý život hotový majlant....ten jsem ovšem dávno zas utratila....za jiné zajímavé věci....

No jo no - zajímavých věcí je mnohem více, než-li (správně: nežli) peněz

Krásné připomenutí .....svého času, před mnoha a mnoha lety, jsem taky po tři roky musela na chmelovou brigádu, celkem třikrát. Nemám zdání, kolik valut jsme vydělali naší drahé socialistické vlasti.....ale naučila jsem se tam činnostem, které jsem ještě neprovozovala. Nejzajímavější bylo určitě kouření. Připadali jsme si všichni najednou úplně dospělí....ač nám bylo patnáct....

Milane, těším se na pokračování, bude jistě zajímavé...

Děkuji za vlídná slova. Jen si dovoluji opět připomenout, že příběh sestřičky P. je opět jen několik kapitol z románu, tedy víceméně fikce, byť námět dodal život: realitou byla chmelová brigáda, nevlídná ubytovna, KSM, nevalná strava, dokonce i bufet existoval a především otravnej déšť. Obec se jmenovala Hořesedly - takže co chybělo? Berounská zdrávka, Ochmelka, experimenty v tak širokém měřítku. Právě jsem dodělal 6. díl a troufám si tvrdit, že další příběhy sestřičky P. přinesou překvapivou zápletku a ještě překvapivější rozuzlení. Jinak já jsem byl málo učenlivej - kouřit jsem se nenaučil dosud :-) M.