35| Verše nejen o ženách...

V poezii jsem drzý vetřelec! Veršovat neumím - však činím tak rád. Profi básníci: můj text přeskočte, nedrásejte své nervy. Vy ostatní: buďte milosrdní. Téma odposlechnuto z ranních zpráv (znásilnění), zbytek autorova fantazie...

--------------------------------------------------------------------

Verše nejen o ženách a mužích,

také o citech či pocitech

--------------------------------------------------------------------

Dva muži a jedna žena, projít jdou se do parčíku,

vlahý večer ven je láká - pokračovat po večírku!

Ruku v ruce jdou k altánu, měsíc v úplňku už září,

malý muž je vážně vtipný, druhý záhadně se tváří.

---

  V zábavě, tam problém není, žena výtečně se baví,

jenže v mužích touha sílí, pomilovat s ní se chtějí!

Ač nebyli domluveni, přesto v jednom okamžiku,

vrhli se jak vlci na ni ... jak divoši, bez respektu.

---

'Pane Bože, co se děje' v hlavě ženy rázem pusto,

z flirtu tuna beznaděje, místo srandy je tu husto!

Jakmile jsou ukojeni ... zmizí ve tmě spokojeni,

  muži i galance s nimi, už je jedno po představení.

---

     Nahá na zemi teď leží a sukně - kdesi v křovině,     

tvrdý trest za špásování, jež začalo tak nevinně.

Pláče žena, pak se zvedá: polonahá, zostuzená,

pomoc žádnou nežádá, jen se stydí, že je žena!

---

 Nedaleko žena druhá: doma čeká na manžela,

léta s ním jí chybí něha, dlouho bez ní vydržela.

 Trpělivost nosí růže – zřejmě jinam, padla rána,

odejde od svého muže, rozhodnuto, bude sama!

---

Jako služka dlouho dřela, manželovi vždy oddaná,

pomáhala, podržela - byl zvyklý na komfort doma.

'Cože, proč si cenit práci, kterou jeho žena koná?

Nemá času na legraci. Spěchá venku čeká: ONA!'

---

Dost důvodů ženy mají: proč o mužích ani slova,

dále trápit se nechtějí, za chvíli zkusí žít znova.

Zatím ještě v parku pláče, žena muži zneuctěná,

zatím ještě doma pláče, žena mužem otrávená.

---

V tom z domu proti parku, vyšla s kufry žena druhá,

na lavičce už nepláče ... ani žena znásilněná.

Nečekaně, jak se míjí, slyšet dotaz: „Je tu volno?“

Letargie kvapem mizí: „Jistě! Sedněte si, ano!“

---

První druhé, druhá první - svůj příběh vypráví,

 závěr nočního setkání - je pouze tenhle jediný:

stačí chvíle a ví obě, že se našly, patří k sobě,

malá chvíle a obě ví, že s muži být už nechtějí!

---

Brzy ženy jasno mají .... tvrdí denně jednohlasně:

„Muži, ti nám nechybějí, na světě je bez nich krásně!

Neschází nám jejich hrubost, svá těla jemně laskáme,

když není sex jen povinnost, tak spolu si užíváme.“

---

Na skok se u mužů zastavme, jak se jim v samotě líbí?

'U malého chlápka v domě: pusto, smutno a té špíny,

kdo by ten binec uklízel?... Žena jistě ne, ba ani pes,

nevlídně tu bylo včera! ... A co zítra? … Jako dnes!'

---

Boží mlýny stále melou! Prý pohádka pro dospělé?

Nerad bych žertoval o tom, téma to není veselé...

Když vidíme pokořené ... včera tolik hrdé, muže,

dotaz se na jazyk dere: „Nezkusili dost už, Bože?“

---

„Dopřej Pane (prosím za ně) mužům pokoru a sílu,

dobývat srdce žen denně: dnes, zítra, pozítří znovu!

Ať mají dost odhodlání ... ženy stále přesvědčovat,

širokou zásobu slovní ... ať mohou je rozmazlovat!“

---

"Milé ženy, kdysi naše! Jak jste rozumné a krásné,

vyrobeny z lepší kaše, vám všechno hned je jasné!

Život s námi není lehký ... to už dneska dobře víme,

jenže jen muž má ženu rád, tak to je, to nezměníte!“

---

„Žít sami? Žít bez vás ... to nechceme, to neumíme,

nemůžeme, nejde nám to! Další pravda, co už víme.

Zapomeňte na zlé skutky a odpusťte nám, viníkům,

lepší jste, než my kdy byli, prosíme vás, pojďte domů!“

---

"Co na to říct, milé ženy? Snad nechcete zase změnu?

Přece líp se máte nyní: týdny v pohodě, jste v klidu,

  konečně jste zase šťastné! Tak proč to znovu měnit?  

Ostatně, to všichni víme: Mužům nemůžete věřit!"

---

 „Ano jistě, nám se žije ... řekněme, že bezvadně?

Jenže muž, to nesporné je: vždy patřil a patří k ženě! 

Ke každé! K té zneuctěné, k veselé i otrávené...

Tak na co ještě čekáme? Čau Jani ... muži, padáme!“

---