23 / Jak jsem se seznámil se spisovatelkou
A ty ostatní mají většinou doma manžela, muže na světě nejlepšího, nejhodnějšího a nejmilejšího. Proto se dnes nejčastěji s ženami setkávám … v ordinaci lékařů (sestřičky), v Bille a Kauflandu (prodavačky). A občas se zakecám i na blogu. Před rokem tak vzniklo drama jak v jihoamerické telenovele. Ale popořadě: vraťme se zhruba o 7 let zpět...
Využil jsem obecného pozvání na setkání blogerů a dorazil do smíchovské pivnice. Situace se však neodehrávala podle mých představ. Přišel jsem později, čelní pozice u stolu již byly obsazeny (dle top blogerského žebříčku), nikoho jsem neznal a se svými 30 blogy jsem si připadal nejen nesměle, ale i dost nepatřičně. Příchod ještě později dorazivších a první pivo mně rozvázalo jazyk. Seznámil jsem se postupně se všemi okolo stolu, huba mi jela na plné obrátky. V mezidobí jsem podnikal v čím dál častějších intervalech zdravotní procházky na toalety … a už se opravdu necítil nesmělý. Jenže všeho do času – ráno mě ukrutně bolela palice a nepamatoval jsem si jediné jméno, potažmo tvář.
6 let poté: mám skoro 200 blogů, vydal životopisnou trilogii … a v mezičase se rozvedl. Blogy tvořím ve vlnách, než dojdou témata. To se zařeknu, že s psaním končím, že nenapíšu ani nákupní seznam.
O další rok později (právě probíhá mé 5. psavé období) se často do diskuze pod mými články zapojuje top blogerka, paní M. Já ji neznám, ona mne také ne – v hlavní roli náhoda. Její kámoška a přítelkyně a kolegyně z blogu mě zná … už 7 let! Ano, od „smíchovského“ setkání. Paní M. rozhodně nesmělá není, neuplynul ani měsíc a já nevěřícně znovu a znovu pročítám stručný e-mail působící naprosto nekompromisně:
„Kolego, mám 2 cíle: vydat svou knihu, na čemž se pracuje a to tak, že tvrdě. A poznat maximum českých a moravských měst (od 25 000 obyvatel). V plánu mám příští víkend zdolat Olomouc a Bruntál. Co navrhuješ?“
Nemohl jsem navrhnout nic jiného, než chopit se funkce průvodce po Olomouci (kam ona přijede vlakem) a poté zajistit převoz do cca 60 km vzdáleného města. Což přijala s naprostou samozřejmostí.
„DEN DÉ“ Ač muž, orientuji se částečně i v ženské logice – ale tady jsem totálně zklamal. Stojím na 2. peronu, rychlík přijel, zastavil … odjel. Plné nástupiště se rychle vyprázdnilo, takže jsem si mohl být plně jist, že kromě mne tu prostě nikoho není. Naštvaně se sunu k východu, když zazvoní mobil.
„Čau, kde seš?“ zazní vyčítavě.
„Kdeby, v hale, vycházím z nádraží. A ty seš kde, prosím tě?“ snažím se nepustit špatnou náladu ven.
„U vodotrysku, přímo před mrakodrapem.“
„Barák vidím, fontánu ne!“
„Nevztekej se, to dáš … jéé, já už tě vidím.“
Co bylo dál? Normálka: nemohl jsem najít díru do podzemek, pak parkovací lístek, potom nasedli do špatné tramvaje … až nakonec jsme zakotvili na zahrádce u náměstí. Večer jsme odjeli do Bruntálu a kampak já? Domů, kam jinam.
Milan Vít
37 / Dopis 16 leté dceři
Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.
Milan Vít
35 / 100 let
Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.
Milan Vít
34 / Už jsem i já prozřel...
... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.
Milan Vít
33 / Jak se nás moc nesešlo
Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.
Milan Vít
32 / Dvojím pohledem
1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.
Další články autora |
Putinův fotbalista. Čech strhává vlajky Ukrajiny a šíří propagandu. Je za hrdinu
Premium Příběh Jaroslava Dolejše je ukázkou, jak funguje ruská propaganda a jak se z amatérského sportovce...
Obyčejně nikoho nepodporuji, ale teď musím, řekl Schwarzenegger k volbám
Herec a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger oznámil, že v prezidentských volbách v USA...
V Rakousku bojují o život dva Češi. Jeli na střeše metra, srazil je nadchod
V rakouské nemocnici bojují o život dva Češi, kteří se v úterý ve Vídni vážně zranili při jízdě na...
Astronomická pokuta. Rusko žádá po Googlu už 2,1 kvintiliardy dolarů
Rusko požaduje po americké společnosti Google uhrazení rekordní pokuty v souvislosti s blokací...
Mlátící komando na Václaváku. Hledá se mladičký esenbák ze slavné fotky
Seriál Klidně by spolu mohli chodit, ale každý se postavil na opačnou stranu barikády. Slavný snímek...
Kolaps střechy na nádraží v Srbsku zabil čtrnáct lidí, vláda vyhlásila smutek
Nejméně 14 lidí, včetně šestiletého dítěte, přišlo v pátek o život při zhroucení betonového...
Druhá smrt při paraglidingu v Indii. Zemřela Češka poté, co narazila do hory
Aktualizujeme Při paraglidingu na severu Indie zemřela ve středu třiačtyřicetiletá Češka, uvedla dnes indická...
Akademici prověří peníze pro rektorčina poradce. Inkasovala je jeho firma
Příští pátek by se měli sejít členové akademického senátu Univerzity Karlovy, aby projednali případ...
Spratek změnil význam. Slovem roku podle Collinsova slovníku je „brat“
Slovem roku se podle vydavatelů anglického výkladového Collinsova slovníku stalo „brat“, jehož...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 390x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?