115| Trable s pamětí..

Nic není dokonalé ... lidská paměť už vůbec ne. Dnešní příběh je ale o paměti jiné - počítačové a ještě externí. Lidská paměť funguje leckdy blbě, ale ... funguje. Ta malá pitomá krabička má jen 2 polohy: je funkční či není vůbec!

Jak to začalo...

V práci je nás 9 chlápků. 7 z nás má stejný typ externí paměti. Znáte to: první si ji koupil, doporučil druhému, třetí je následoval. Já přišel poslední … to už se mě nikdo neptal. Jen jsem se zmínil, že zvažuji její pořízení, už jsem měl na stole typ, technické parametry, cenu, otvírací dobu prodejny a objednací kód! Že bych snad volil jinou – o tom kolegové ani neuvažovali: „Co blázníš? Je to nejlepší paměť na trhu! Trojkové rozhraní, kapacita 1 terabitů, můžeš ji přejet autem, polejt pivem … používají ji i vojáci americké armády! Ta vydrží všechno!“

Pokud mě poslední argument měl přesvědčit – tak nepřesvědčil. Nikdy jsem si z 'amíků' na zadek nesedl a těžko tomu bude kdy jinak. Po konzultaci se synkem jsem se podvolil. Paměť sice nijak nevyčnívala, (nebyla ani lepší, ani horší), ale pro mě měla jedno velké, bezvýznamné plus: šedo-zelenou kombinaci! Jsem ulítlej na zelenou, což nelze (například po vstupu do mého bytu) nepoznat. Zaplatil jsem tedy dva tisíce a přinesl si ten (prý armádní) zázrak domů, kde jsem do něj přenesl všechna data. Uvěříc v top kvalitu amerického výrobku (odkudsi z Tchaj-wanu) jsem většinu dat z pc odstranil. Trochu mě sice vadila nefunkčnost trojkového rozhraní (fungovalo málokdy, ale i přenos dvojkovým byl dost rychlý a bez  problémů. Až časem a náhodou jsem zjistil, že je paměť funkční jen na mém pc! Ale co, vždyť je to paměť právě k mému počítači (nekamenujte mě - nejsem technický typ)!

Jak to pokračovalo...

Rok se sešel s rokem (paměť je po záruce), když se zjevil problém. Překvapivě ne mně, ale kolegovi jeho identická, geniální, americká paměť zkolabovala! Důvod? Neznámý. Však vytáhnout data se z ní nikomu nepodařilo: „Víš co Luboši? Jedu do Prahy, vezmu ji s sebou, kluk se ti na ni podívá,“ nabízím mu.

„To nemá cenu, data jsou v háji … fotky, filmy ... roky práce v čudu. Klidně mu ji vem, ale stejně s tím nic neudělá. Cestou domů ji někde hoď do koše,“ lamentuje ztrápený kolega.

A V TOM MĚ TO DOŠLO! S Lubošem sice soucítím, ale v duchu jsem rád, že se to nestalo mně, že moje paměť je OK! Jenže to je omyl! Paměť mi sice funguje (stále se bavíme o té elektronické, má vlastní nefunguje již roky), jenže můj počítač je se svou životností pomalu za limitem!. A pokud mi odejde, mohu armádní paměť používat maximálně jako ... těžítko! Takže vezu domů paměti 2! Lubošovu mrtvolu a svoji, kterou syn slíbil naučit komunikovat s jakýmkoliv počítačem. Nejsem technik, ale tolik jsem pochopil, že je třeba data z 'exterky' přehrát na jiné médium, paměť pak naformátovat a data nahrát zpět! 1. krok trvá téměř 2 hodiny, 2. krok je rychlá záležitost a 3. je nám jedno, bo jdeme na pivo! Po návratu z hospody je syn překvapen – nahrávání trvalo jen hodinu. Jsou věci, které nemají řešení – nemá smysl je řešit. Beru si poučenou paměť a valím domů ... na tu kolegovu se podívá až v noci.

Jak to skončilo...

Nazitří se potkáváme se synem – v situaci pro mě typické. Mám problém tam, kde ostatní jeho existenci vůbec netuší. Záhada rychlého nahrání dat je vysvětlena! Data se nahrála zpět buď jen částečně anebo zdeformovaně. Po opakovaném pokusu o oživení totiž totálně zkolabovala ... a začala ohrožovat i můj počítač, jenž odmítl vzít její existenci na vědomí. Po x-tém pokusu počal trucovat tak, až monitor zčernal.

Má nálada se pohybuje (ve shodě s venkovní teplotou) v záporných hodnotách: „Co navrhuješ synku?“

„No, vezmu ji domů a přes týden se na ní ještě podívám … O víkendu ti ji přivezu, ne?“

„Špatná úvaha - nepřichází v úvahu! Tady máš kartu, zajeď kamsi koupit novou, už prosím ne armádní a nemusí být ani zelená! Nahraj na ní má data a zítra ji přines na nádraží!“ Synek překvapivě neprotestuje, možná je rád, že po něm nežádám finanční spoluúčast. loučí se a mizí.

A jak dopadl Luboš? O něco lépe, zhruba o 2 000 Kč! O původní data sice přišel, ale přece jen se ji podařilo oživit. Může ji používat – ovšem bez záruky.

A já? Ještě dnes si (po návratu domů) zazálohuji data zpět do pc. Tím naplním pravý smysl slova záloha! Sicher ist sicher!