Fajn, konečně mě to pustilo do diskuse - viz článek: "Nejsem technickej typ". A hned mohu navázat: nemám problém se otevřít. Ne denně, ale pokud mě něco dostane, tak jo - klidně poděkuju, klidně podumám, klidně zafiloźofuju... A co je víc? Asi ženy naštvu, ale dnes už kladu na 1. místo kamárádství či vzletně řečeno přátelství. Proč? Důvod je jednoduchý a jednoznačný: láska je pomíjivá, krásná, ale je to třešinka na dortu života, takový slastný okamžik zdolání vrcholku hory! Jak dlouho ale na vrcholku vydržíte? V reálu tak 3 fotky, tatranku a šup dolů. V životě, s milenkou - půl roku, rok? Dva? Ale nezoufejme, láska může přepustit své místo přátelství. Pokud zůstane vzájemná úcta, tolerance a schopnost KOMUNIKOVAT!!! Mějte se príma!

Dík za jakýsi náhled do mužského světa. Muži se jen neradi vyznávají. A co je víc - láska nebo kamarádství? Láska, ta pravá, pro kterou se člověk rozhodne a kterou si hýčká. Není to jen cit, je to aktivní činnost. Protože láska je energie, která pomáhá tvořit krásu. Jen ji musí člověk správně pochopit a uchopit. A čistě věcně. Po čase přestane muž se svou ženou vůbec komunikovat a hledá jinde a to je konec, odcizení, zajetí předsudky, pomluvami, hecováním kamarádů, blbými vtipy a nakonec zjistí, že nejhorší je samota. Možná vám žena nepřestala rozumět, ale vy jste ji třeba prostě vyloučil ze své společnosti kamarádů. Ani ona nechce být sama.