Rathovina - Švejkovina

Předem mého glosu upozorňuji, že nejsem právnicky vzdělaný, že nejsem soudce a že tento glos není myšlenka slepého voliče...

"Tak nám zabili doktora," řekla státní zástupkyně panu Sobotkovi...

"Kterýho doktora, paní Bradáčová?", otázal se Sobotka..

Podobnost textu se slavným dílem pana Haška je čistě náhodná a dost možná i neúmyslná. Nechci a ani nehodlám procházet, probírat nebo komentovat celou prozatím neuzavřenou kauzu uplácení. To přenechme soudům, státním zástupkyním a obhájcům a v neposlední řadě taky "spravedlivým a objektivním" novinářům. V celé kauze mě ale zaráží jedna věc. Do tisku, televize a na internet se dostávají informace, že tohle se přece děje ve všech sférách napříč politickým spektrem a že o tom vědí všichni - novináři, politici, občané a policie. Přijde vám tohle v pořádku? Mně tedy rozhodně ne! Mně by normální přišlo, kdyby se nekradlo a nezpronevěřovalo. A pokud někdo zpronevěří nebo se nechá uplatit (v naší otrlé společnosti se ale o úplatek už říká, na něj se nečeká), pak ať pyká! A to tak, že bude tak dlouho ve věznici pracovat až si na stejnou částku vydělá! Nechce pracovat? Dostane chleba, vodu. Nic víc, nic míň. A sedět si tam může třeba do smrti - ona v tomto případě na sebe nenechá dlouho čekat.

Jenže v naší pseudohumanistické, postkomunistické, pseudodemokratické, multi-kulti společnosti se tohle neděje. Místo toho většina národa hledí na tuto kauzu a jsou nadmíru spokojení s tím, že se chytla velká ryba a že je to jen začátek velkého rozplétání korupcí zmítanou a zamotanou politikou. Každý by si ale měl uvědomit, že tohle je pouze divadélko na občana coby voliče a že opravdu velké ryby (snad si někdo naivně nemyslí, že se krade jen v milionech) si rybník nevypustí a že se menší rybou snaží nasytit rozčílené rybáře na břehu. A rybáři budou dál číhat, klidně i několik let nebo desetiletí, protože na tomto "kusu" přece vidí, že to jde.

A aby se občané uklidnili, je potřeba chytit se našeho známého literárního hrdiny a dělat si z celé kauzy vtípky. Hned pár hodin po vypuknutí celé kauzy se maily rozesílaly a ještě stále rozesílají zesměšňující obrázky a slogany, objevila se nová peněžní míra - 1 krabice = 7mil. Kč, dokonce se objevila i podobizna Tymošenkové s obličejem pana Ratha. Je fajn, že si z politiků dokážeme udělat legraci, protože rozhodně počítejme s tím, že oni si dělají legraci z nás. Oni ale mají tu výhodu, že se nachází v pozici moci.

Sledujme tedy vesele celé divadelní drama až do konce, dělejme si nadále legraci z politiků a až přijdou dny, kdy budeme mít v kalendáři červeně zakroužkované datumy voleb do Poslanecké sněmovny, dojděme společně k volebním urnám a dejme těmto divadelním hercům opět své hlasy. Nic víc, nic míň.

Nejsme už národ, co by za vlastizradu vyhazoval z oken nebo topil ve Vltavě. Pryč jsou doby, kdy konšelé končili na dlažbě. A tak po vzoru Švejka jen tupě sklopíme hlavy a nacháme se táhnout v chomoutu. Jenomže Švejk bojoval s hloupostí po svém, my teď vůbec. Je mi smutno, mám vztek. Na sebe, na politiky, na národ, na naši demokracii.