Globální oteplování - jak moc je to horké?

Společnost je rozdělená. Jak v názorech na politiku, tak v postoji ke klimatické změně. Kdo tahá za kratší konec?

Obvykle se špatné zprávy popírají. Je to první reakce a přirozená obrana lidské psychiky. Když přijde pacient za lékařem a ten mu řekne pane či paní máte bohužel těžkou chorobu a na tomto světě již dlouho nebudete, tak první reakcí je odmítnutí. To přece není možné: cvičím, sprchuji se studenou vodou, jsem vegetarián… jakákoliv výmluva je dobrá. Podstatné je nepřipustit špatnou zprávu. Museli jste se zmýlit v diagnóze, vyměnili jste vzorky nebo udělali chybu při analýze. Podle modelu švýcarské psychiatričky Kübler-Rossové se jedná o první stádium smiřování se se smrtí.

Obdobně se chovají lidé, když se setkají s informacemi o klimatické změně, slušelo by se lépe říkat klimatické katastrofě. Stejně jako v uvedeném případě je první reakcí popření. Je to pohodlné a nic to po nás nevyžaduje.

Mezi oblíbené možnosti patří výrok, že klima se měnilo vždycky. To je samozřejmě pravda ale důležité je, jak rychle změna probíhala. Zda to bylo během desítek tisíc let nebo desetiletí. Objem současných emisí skleníkových plynů je mnohonásobně větší než v případě ukončení poslední doby ledové, nebo ve spojitosti s teplotním maximem paleocén – eocén. Současné uhlíkové emise jsou dnes ve srovnání s emisemi spojenými s uvedeným teplotním maximem 15tinásobné a tomu odpovídá rychlost nárůstu teploty.

Někdy se předpokládá, že globální oteplování je způsobeno teplotními cykly na zemských polokoulích. Milankovičovy cykly dané precesí zemské osy ovlivňují na základě měnícího se sklonu zemské osy množství dopadající energie. Země probíhá různými teplotními cykly, ale zásadním parametrem v tomto případě je čas. Zatímco změna teploty daná Milankovičovými cykly trvá od minima do maxima cca 11 tisíc let, je globální nárůst teploty s námi pouhá desetiletí, či snad jedno století.

Občas se v populárním tisku a na sociálních médiích objeví informace, že se vedle Země také ohřívá povrch Marsu, a že tedy se jedná o jakýsi globální proces, který se nevztahuje jenom na naši planetu. Dále se ale nevysvětluje, kde se potřebné teplo bere. Také příliš nevadí, že podle nejnovějších studií, minimálně od doby přistání sond Viking na povrch Marsu v 70. letech minulého století nedošlo k žádným významným změnám průměrné teploty na Marsu. Neexistuje žádný důkaz, že by se Mars zahříval.

Zvýšená teplota Marsu by odpovídala zvýšené sluneční aktivitě a také by vysvětlovala zvyšování pozemské teploty. To ovšem není pravda, protože sluneční aktivita od 60. let minulého století klesá. Globální oteplování není tedy způsobeno zvýšenou aktivitou Slunce a zvýšeným dopadem energie ze Slunce na Zemi.

Jiné vysvětlení zase naznačuje, že se jedná o zvýšení vnitřní teploty země, což se projevuje speciální táním ledu v Grónsku. Tam totiž taje led primárně na povrchu a voda lehce ohřátá teplým okolím si najde cestu do hlubin ledového příkrovu, ledový příkrov v Grónsku je v průměru silný 2,3 km a potenciální energie padající vody tuto vodu dále ohřívá. Můžeme si představit výkon hydroelektrárny pracující na spádu více než 2 km. Tímto výkonem se tající voda ohřívá. To je mechanismus, kterým odtává grónský ledový příkrov odspodu, ale nikterak se na tom primárně nepodílí zvýšená teplota podloží díky vnitřním geologickým procesům. Mezinárodní tým vědců vedený univerzitou v Cambridge zjistil, že účinek energie tající vody sestupující z povrchu ledového příkrovu dolů k podloží je zdaleka největším zdrojem tepla pod druhým největším ledovým štítem na světě, což vede k fenomenálně vysokým rychlostem tání na jeho základně.

Mezi oblíbené polopravdy také patří příspěvek extrémního ohřevu povrchu fotovoltaických panelů na slunci. Tvrdí se, že dosahují teploty až 80 °C, což vysušuje okolí a ohrožuje či přímo zabíjí ptáky a hmyz. Nesporně se na slunci fotovoltaika zahřívá, podstatný je ovšem rozdíl mezi teplotou nad reálným povrchem a fotovoltaikou. V Číně se podařilo po aplikaci fotovoltaiky naopak ozelenit přes 30 km² pouště Gobi. Stalo se tak díky působení polostínu, který zamezil nadměrnému výparu vlhkosti z povrchu.

Na hypotetické pokrytí celosvětové spotřeby elektřiny pouze slunečním zářením by bylo k roku 2030 zapotřebí necelých 500.000 km², což modelově představuje 5,5 % plochy Sahary. Ve skutečnosti ale méně, protože fotovoltaika není jediným obnovitelným zdrojem. V budoucím globálním 100 % obnovitelném mixu by se podíl solární energie měl na základě různých scénářů pohybovat od 32 do 69 %. Reálný ohřev atmosféry fotovoltaikou proto nemůže nijak přispět ke globální změně teploty.

Někdy se za důležité emitenty skleníkových plynů považují sopky. Jejich příspěvek k emisím se ale odhaduje pod 1 % antropogenních emisí, a navíc bývá tlumen vypouštěným jemných prachem a oxidem siřičitým, které odrážejí sluneční svit. Uvedená práce uvádí pro rok 2015 antropogenní emise ve výši 32,3 Gt/rok, zatímco nejvyšší odhad emisí ze sopek činil 0,26 Gt/rok.

Studie Cornellovy univerzity zjišťuje vědecký konsenzus ve věci klimatické změny. Více než 99,9 % recenzovaných vědeckých prací souhlasí s tím, že změnu klimatu způsobují hlavně lidé, podle nového průzkumu týkajícího se 88 125 vědeckých článků o klimatu. Výzkum aktualizuje podobný dokument z roku 2013, který odhal, že 97 % studií publikovaných v letech 1991 až 2012 podporovalo myšlenku, že lidská činnost mění zemské klima. Nový průzkum zkoumá literaturu publikovanou od roku 2012 do listopadu 2020, aby zjistil, zda se konsenzus změnil.

Klimatická změna není tedy způsobena sopečnou činností či vyšší aktivitou slunce, ani větším teplem proudícím z nitra Země, ale lidskou činností, ať se nám líbí, či ne, ať to budeme popírat nebo ne.

Ani obnovitelné zdroje nejsou příčinou, ale naopak jedinou cestou řešení, a to díky bezpečnosti, ceně a rychlosti zavádění. Cesta jaderné energie, kterou zvolila v čele s Francií i České republika je cestou v principu nebezpečnou, jak z hlediska primární bezpečnosti v dnešním zvichřeném světě, tak i z hlediska sekundárního – proliferace jaderných materiálů a zbraní, jakož i ceny a doby výstavby nemůže konkurovat obnovitelné energii.