Diskuze je zajímavá, jeden se hodně dozví i o diskutujících. Nicméně by mě zajímalo, jak by většina oponentů a pochybovačů k OZE (otázky jsou vždy na místě) řešila zásadní snížení skleníkových plynů z fosilní spotřeby.

Můžete se k tomu vyjádřit? Můžete prosím sdělit kolik jaderných malých a velkých reaktorů by se mělo postavit, aby se pokryla naše celostátní spotřeba? A hlavně: jak dlouho by to trvalo?

Stačí se podívat do Státní energetické koncepce, není potřeba nic nového vymýšlet. Ta celkem jasně přechod k nízkoemisní energetice definuje. Trvat to bude tím déle, čím déle bude trvat než všichni pochopí, že jen obnovitelné zdroje nás rozhodně nespasí, a že je potřeba rozvíjet všechny nízkoemisní zdroje, obzvlášť v našich přírodních podmínkách. Kdyby k tomu pochopení došlo už při tendru na Temelín 3,4, mohlo to být relativně brzo. Nedošlo k tomu ale dodnes, takže to brzo nebude.

Spojovat jadernou elektrárnu s nízkouhlíkovou energetikou nebo snižováním CO2

není zajímavý argument, jak mnozí používají. Jaderku potřebujeme prioritně kvůli elektrické energii, levné energii. Ale pokud sousedé staví NordStream2 souběžně s NS1, efekt na prostředí stejně neovlivníme.

K osazení jedné 2 MW větrné turbíny je zapotřebí 150 tun oceli pro zesílené betonové základy, 250 tun pro podpůrný systém nosníků a 500 tun pro výstavbu pylonu. K tomu 3,6 mědi na každý megawatt výkonu. Každým dílkem této obří stavebnice stojí spousta těžby, procesního zpracování, výroby, přepravy a stavebních prací. Každý z těchto materiálů vznikl kvůli energii ze spalování uhlí. Výsledek je přitom prezentován jako zdroj čisté energie. A zatímco beton nebo použitá ocel se v ekologických bilancích větrných farem tu a tam objeví, prakticky se už nedozvíme o původu vzácných minerálů (například dysprosia, poraseodymu, neodymia) využívaných pro tvorbu permanentních magnetů v turbínách.

Občas se přece jen něco dozvíme:

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesta-k...

Je k tomu nějaká komise podobně jako byla na útlum uhlí??? To by mne tedy zajímalo proč to chtěl vyškrtávat zrovna Čižinský ... jeden z nejskvostnějších našich tzv. demokratů ...

Demokracie je v rozporu s jiným názorem?

Obnovitelná energie je sice pěkná věc , ale možná za 50-100 let. Až se posune vývoj v účinnosti a skladování OZE. No a Německo skutečně není vzor k následování hodný. Frau Merkel jeblo a na nátlak zelených ekoteroristů vyhlásila uzavření jaderných el. No a aby to něčím nahradili tak jedou uhelné na plné koule a pro jistotu si vybudovali Nordstream II , takže jejich víra v obnovitelné zdroje je velice nepřesvědčivá. No a kdybyste nekopal za OZE tak Vám i uvěřím. Ale nestranný člověk to vidí, pro nás sice postupný pokrok v OZE, ale zároveň jištěný jadernými elektrárnami. No a až jaderky doslouží tak věřím, že už budou OZE natolik vyspělé , že to půjde.

Obnovitelné energie jsou životaschopné již dnes. Lokální zdroje produkují v v okrese Rhein-Hunsruck 500 % spotřeby pro 100.000 obyvatel. Čtyřnásobek tedy okres vyváží.

U Berlína byla postavena první část velké FVE bez jakýchkoliv dotací a příplatků https://www.enbw.com/erneuerbare-energien/solarene.../

Proč Vás to nepřesvědčuje?

Ano kopu jako člen evropské asociace EUROSOLAR za obnovitelné zdroje, protože jsem přesvědčen o jejich smyslu. Měl bych kopat za uhlí a jádro?

"...na základě analogie s Vídní z toho můžeme odvodit 832 km2 střech vhodných pro solární energetiku ... Dostupná plocha je tedy více než dostačující k tomu, aby jen z fotovoltaiky bylo získáno celkové roční množství elektřiny generované v ČR."

Mno... Z 1 m2 můžete získat řekněme 200 Wp, z 1 km2 asi 200 MWp. Tedy z 832 km2 získáte 166 400 MWp = 166 GWp. Tohle v našich podmínkách vyrobí ročně asi 166 TWh, což je opravdu asi dvojnásobek naší výroby elektřiny.

Jenže k tomu je fér říct, že ten výkon 166 GW za jasného letního dne asi 16násobně převyšuje naší spotřebu. Takže v ten okamžik potřebujete zároveň 150 GW akumulace. Pro srovnání, Dlouhé stráně dokáží čerpat 312 MW, takže takových přehrad byste potřeboval skoro 500.

V reálu by to samozřejmě musely zajistit v nějakém poměru bateriová úložiště a akumulace do vodíku. Investiční náklady by ovšem byly astronomické. Teslí australské úložiště 100 MW/129 MWh stálo 66 milionů USD. Takže u 100 GW/129 GWh se bavíme o řádově 60 miliardách USD, tedy 1,2 bilionech Kč. Ale tahle kapacita stačí pro ČR jen asi na půl dne.

A s dlouhodobou akumulací do vodíku je to ještě horší, současná ambiciózní strategie EU má cíl 40 GW v roce 2030, a tady byste potřeboval něco podobného jen pro ČR. Tohle je zatím prostě utopie, ten fotovoltaický potenciál je jen teoretický.

Realisticky budete obrovská výzva zvládnout už 10 GWp ve fotovoltaice, což znamená pokrytí celé spotřeby ČR za jasného dne a nulovou výrobu v noci. 166 GW ve FVE je v nejbližších 20 letech naprostý overkill. Prakticky můžeme uhlí nahradit ruským plynem a dovozem, případně (částečně) jádrem.

Děkuji za poznámky.

166 GW fotovoltaiky nikdo nenavrhuje, uvedl jsem to jako příměr. Fotovoltaika je součástí obnovitelného mixu. Další je vítr a odpadní biomasa. Nesmíme zapomínat na sektorové propojení: z letní fotovoltaiky můžeme vyrobit tepelným čerpadlem horkou vodu do podzemních zásobníků na vytápění pro další období, můžeme vyrobit vodík do zemního plynu a syntetický zemní plyn. Můžeme vyrobit syntetická paliva z CO2 a elektrolytického vodíku.

Samozřejmě, že to všechno jsou náklady, ale dovoz ropy a ropných produktů do ČR stojí asi 400 milionů denně a jádro...? Éra fosilního kapitalismu je u konce a jak zaplatíme alespoň nějaké pokračování civilizace?

Já prosím nerozumím tomu termínu energetická účinnost. Ǔčinnost je poměr výkonu a příkonu a v každém systému jsou vždycky nějaké ztráty. Tak jak může být účinnost 340%?

Děkuji za dotaz. Je to prosté. Je to teplo, které se získá z tepelného čerpadla, které má příkon 100 % elektřiny na svůj pohon a odbírá teplo z okolí. Výsledné teplo je elektřina + teplo okolí.

Tak studii o OZ a jejich podpoře v Německu jsem sice nečetl, ale jako bývalý pracovník v Energetice se snažím trendy výroby el a tepla sledovat.

Myslím si, že zavírání uhelných bloků spolu se zbývajícími jadernými tak v Německu vede k nedostatku potřebného výkonu stabilních zdrojů.

BTW jejich nedostatek se začíná projevovat v celé severozápadní Evropě. V té je naopak přebytek obnovitelných zdrojů.

Tato situace pak vede k velkým přetokům na velké vzdálenosti a ohrožuje stabilitu soustavy. Ta je tak stále více vystavena riziku blackoutu, jak se ukázalo 8. ledna 2021, kdy došlo k rozdělení jednotné evropské elektrické sítě.

Uhelné a jaderné elektrárny tak budou muset nahradit jiné zdroje. Německo spoléhá na elektrárny plynové, i proto staví plynovod Nord Stream II, který je silně znepokojující pro naše přítele v NATO za mořem....tak nevím, zda je to potlesk pro OZ...nebo kritika Energiewende v D.

Nic výkonnějšího a spolehlivějšího než jádro v současnosti neexistuje.Vlhké sny ekofanatiků by naši zem zavedly do velkých problémů.

A že o tom ekologičtí pomatenci v Německu, Rakousku, Belgii a další zemích, které chtějí 100% OZE, nic neví.

Tak ať vědci dál zkoumají, čím jádro nahradit.

Dodnes se nenašla žádná jiná vhodná ekologická alternativa ani pro 10 tisícové městečko, tedy pokud by nemělo slušnou malou vodní elektrárnu.

Jako například Hassfurt 13,4 tis. obyvatel, kde nemají žádnou velkou vodní elektrárnu, jako Burgenland 280 tis. obyvatel, kde pokrývají energii především větru, Rhein Hunsrueck 100 tis. obyvatel, také žádná vodní elektrárna. Vše 100% OZE a mnoho dalších, jak jsem psal.

Akumulace je řešením, dovoz a vývoz a sektorové propojení.