Kněžická cesta k energetické soběstačnosti snad bude inspirací dalším obcím a městům. Maximální využívání lokálních energetických zdrojů k výrobě tepla a elektřiny může podstatně snížit závislost Česka na dovozových zdrojích, zejména plynu a uranu. Zároveň se zvyšuje nabídka pracovních míst v regionech. Z dalších zpráv: Zajímavá data z Německa, která hovoří o snižování výroby elektřiny z uhlí v Německu, po dvou předchozích letech přechodného růstu, což bývalo označováno jako důkaz neúspěšnosti Energiewende (Údajný návrat Německa k uhlí). Aktivity Daniela Beneše jsou pak smutným pokračováním skandálů kolem ČEZu.
Potlesk Kněžicím v evropském parlamentu
Cílem prestižního jednání bylo oslovit a iniciovat klíčové politické činitele a poslance, jakož i protagonisty evropské energetické politiky. Slyšení krom výměny zkušeností akcentovalo sdílení konkrétních nástrojů a vytváření mezinárodních sítí, které usilují o to, aby se obnovitelné energie více prosazovaly. V tomto kontextu představil kněžický starosta „story“ obecního energocentra. Umožnilo snížit emise, zlepšit ovzduší obce, vydělávat na prodeji přebytků zelené elektřiny a ještě přitom vyřešit problém splaškových vod, jimiž je bioplynka „krmena.“ Navíc se díky centru obec se čtyřmi dalšími okolními vesnicemi mohla - poprvé v ČR - dopracovat k vytvoření společného Akčního plánu udržitelné energie do roku 2020. Ten obce schválily právě v uplynulých dnech se společným závazkem uspořit oproti roku 2005 v uvedeném čase 45 % emisí CO2. Tímto závazkem vstupují mezi bezmála 5 000 signatářů evropského Paktu starostů a primátorů, kteří se v rámci podpory evropské energetické politiky hlásí k úspoře nejméně 20 % emisí tohoto skleníkového plynu.
Německo: 45 fosilních elektráren před uzavřením
Zástupci energetických firem požádali německou spolkovou energetickou agenturu o odpojení 7.740 MW elektrárenských kapacit – 60 MW již bylo odstaveno. Vyplývá to z nejnovějšího seznamu, který vypracoval německý regulační úřad. Seznam obsahuje 45 elektráren, které budou z vůle svého provozovatele staženy z elektrárenského trhu – 60 procent z nich definitivně, zbytek na přechodnou dobu.
Konvenční elektrárny se již nevyplácí, protože jsou stále více vytlačovány produkcí z obnovitelných zdrojů energie. Proto Německo v prvních čtyřech měsících letošního roku vyrobilo z fosilních energií o 13 procent méně elektrické energie než ve stejném období loňského roku. Přitom dochází ke změně trendu. V minulém roce se i přes probíhající energetickou revoluci vyrábělo stále více elektřiny z uhlí. Ta vytlačila ekologičtější, ale dražší výrobu elektřiny z plynových elektráren a současně zvýšila export elektřiny do závratných výšek. Nyní se ale výroba elektřiny z hnědého uhlí snížila o 4,4%, z černého uhlí pak dokonce o 17,4%, výroba z plynových elektráren se dále snížila o 27%. Celkově se výroba elektřiny z fosilních paliv snížila od počátku roku o 14,5 miliard na 96,5 miliard kilowatthodin.
George Monbiot: If we can´t change the economic system, our number´s are up
It was neither capitalism nor communism that made possible the progress and pathologies (total war, the unprecedented concentration of global wealth, planetary destruction) of the modern age. It was coal, followed by oil and gas. The meta-trend, the mother narrative, is carbon-fuelled expansion. Our ideologies are mere subplots. Now, with the accessible reserves exhausted, we must ransack the hidden corners of the planet to sustain our impossible proposition.
V Německu budují největší vodíkový sklad energie
S finanční pomocí spolkové vlády vznikne v německé Mohuči zařízení na výrobu ukládání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů do vodíku. Za 17 milionů eur postaví konsorcium firem, mezi něž patří Siemens či Linde, jednotku na elektrolýzu vody. Jako zdroj elektřiny bude využívat blízké větrné elektrárny. Pilotní projekt má prokázat životaschopnost vodíkového uložiště energie a jeho nasazení jako nástroje, který bude vyrovnávat kolísavý výkon obnovitelných zdrojů energie.
Respekt: Dvojí život Daniela Beneše Únik policejních odposlechů tak nastolil otázku, jaká vlastně byla role manažera Beneše. Řídil svého času jen ČEZ, jak nejlépe uměl, a s politiky a Nagyovou prostě hrál hru na dobré vztahy, aby se udržel ve funkci šéfa jedné z největších firem v zemi? Anebo byl ve skutečnosti aktivním článkem skupiny politiků a lobbistů, jež vyšetřovatelé kauzy Nagyová podezřívají z ovlivňování státních zakázek a snahy o rozklad normálního fungování státu?
