Kolik energetických otroků si budeme moci dovolit?

Dnes trochu historie i filozofie na téma ubývání lehce dostupných fosilních zdrojů energie. Tito "energetičtí otroci" nám zatím umožňují pohodlný život, jenže jich ubývá a jejich případní náhradníci budou dražší. Je proto na čase uvažovat o jiném způsobu rozvoje než nekonečném růstu. Eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik: "Konkurenceschopnost Evropy bude určovat její schopnost využívat efektivně zdroje. Potřebujeme se oprostit od kultury plýtvání a přejít k více cirkulujícímu modelu, který by omezoval produkci odpadů i jejich využívání jako zdroje."

Pavel Kraus: Ropný zlom je mrtev. Už zase 
Ropný zlom, pravda, neznamená, že už nic nemáme. Znamená ale, že rozbalujeme železnou zásobu, kterou jsme měli na cestu zpátky. Tlak na riskantní těžbu ropy v Arktidě, zpracování ropných písků v Kanadě a dopravu získaného paliva věhlasným ropovodem Keystone XL do USA, či snaha o zahájení průzkumu možné těžby z ropných břidlic v České republice je pak ekvivalentem návrhu sníst psy.

I.Švihlíková: Na ropném trhu se hraje o čas 
Už nejen na kritických serverech (např. těch, které dlouhodobě hovoří o tématu peak-oil) se objevují informace o revizích výtěžnosti ložisek břidličného plynu a ropy. Jako příklad slouží California Monterey Shale, kde byla nedávno provedena revize vytěžitelných rezerv směrem dolů o 96%. Uveďme dále, že břidličná ropa má podstatně nižší energetickou návratnost ( EROEI) než ropa konvenční (např. vysoce kvalitní ropa irácká), což znamená, že potřebuje vyšší cenu. Hluboký propad cen ropy by tedy americkým těžařům zrovna moc nepomohl. Poškodil by je o to víc, pokud by pád ceny ropy byl spojen právě se změnou monetární politiky. Odvětví těžby břidlic je velice kapitálově náročné, vyžaduje masivní a levné financování. Pokud by se razantněji zvýšily úrokové sazby a přístup k úvěrům by se stal obtížnějším, pak by se celé, dnes tak dynamicky vypadající odvětví, dostalo do značných problémů. Sen o soběstačnosti USA se všemi dopady na zahraniční politiku (neboť ta byla v minulých dekádách energetickými potřebami USA ovlivňována velice silně) by se rozplynul. I proto se úvahy o tom, že břidličný boom USA je jen bublinou poháněnou kvantitativním uvolňováním, objevují stále častěji. Klíčový ovšem bude čas, tj. kdy a za jaké konstelace břidličná bublina praskne. 

V.Cílek: Na každého z nás pracuje 70 energetických otroků 
Energie obecně je příliš levná, což vede k nesmyslnému plýtvání. Většinu spotřeby pokrýváme z ložisek objevených před třiceti lety, takže po laciném geologickém průzkumu. Ropa je pak dopravována starými ropovody a zpracovávána v zastaralých rafineriích. Žijeme na úkor budoucnosti. Mnoho vědců věří, že za dnešním blahobytem není ani tak vědecký pokrok a naše učenost jako spíše levná energie. Na každého z nás pracuje padesát takzvaných energetických otroků, v USA je jich dokonce třikrát víc.   

Jay Hanson: Princip maximální energie4.Termodynamický zákon – Princip maximální energie: Organismy maximalizují své schopnosti využitím maxima energie. Více energie znamená více možností reprodukce a přežití. Historie je bojem o energie.Nejlepším způsobem jak přežít nebylo žít v ekologické rovnováze a pomalém růstu, ale růst rychle, zničit protivníka a zabrat jeho zdroje.  

Michael Klare: Boje o ropu Irák, Sýrie, Nigérie, JIždní Sudán, Ukrajina, Jihočínské moře. Kdekoli se podíváte, nové nové pokračující konflikty. Na první pohled mají různé příčiny, ale při bližším zkoumání mají několik společných charakteristik – ďábelský mix etnických, náboženských a národnostních rozporů, ale společným a klíčovým prvkem je kontrola zdrojů ropy a plynu.  

Gail Tverberg: 8 důvodů, proč jsou dluhy nyní jiné 
Naše ekonomika je závislá na na dodávce ropy a elektřiny. Problém je, že tyto zdroje energie jsou stále dražší, neboť žijeme v konečném světě. Růst nemůže růst do nekonečna.