Zatímco v Rakousku je nyní nainstalováno 2000 MW větrných elektráren, u nás je to necelých 300 MW. Dle státní energetické koncepce máme stejného výkonu dosáhnout až kolem roku 2035, přitom potenciál větrné energie je v Č
Temelin.cz: Rakousko má už tisíc větrných elektráren Instalovaný výkon rakouských větrných elektráren dosáhl hranice 2 000 MW. Dosažení hranice 1000 MW celkového výkonu trvalo 16 let. Druhá tisícovka přibyla během necelých čtyř roků. Do roku 2030 se má instalovaný výkon ztrojnásobit a výroba elektřiny dosáhne 13 TWh.
ÚFA: Odhad realizovatelného potenciálu větrné energie Studie Ústavu fyziky atmosféry pro ČEPS. Ekonomický potenciál větrné energetiky v Česku (tedy za ceny srovnatelné s cenou elektřiny z plánovaných jaderných bloků) je až 70 TWh. Realizovatelný potenciál byl vyčíslen od 2,5 TWh v nízkém scénáři po 15 TWh ve vysokém scénáři.
Calla: Kdo se bojí debaty nad strategií rozvoje jádra v Česku? Ministerstva průmyslu a financí připravily „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR“. Přestože dokument, jak i z jeho obsahu vyplývá, by měl navazovat na zatím neschválenou Aktualizaci státní energetické koncepce, je tato strategie chystána do vlády způsobem, který by neměl uniknout pozornosti. Ačkoliv se s ním ministerstva ani odborná veřejnost nemohly podrobně seznámit, dostaly na připomínky pouhých pět dnů. Ke stažení zde.
Hnutí Duha: Do zelené ekonomiky patří i hutě a doly Mýtus o lehké výrobě coby podmínce čisté ekonomiky zbytečně prohlubuje příkop mezi dvěma tábory. Na jedné straně jako by stáli lidé, kteří dbají na kulturu, zdravé prostředí a vkus, na druhé ti, co zdůrazňují prosperující hospodářství. Tak však otázka nestojí. Jistěže je dost věcí, na nichž se ekologické organizace s průmyslovými podniky zdravě neshodnou. Není však důvod, aby mezi ně patřila představa, jakým směrem se má vydat česká ekonomika.
Chytrá energie.info: Co nabízí evropské fondy pro místní energetickou soběstačnost Místní ekonomiku si podle britské New Economics Foundation lze představit jako kyblík, do něhož ze zdrojů jako investice, přerozdělování daní nebo turistika přitékají finanční zdroje, z mnoha děr, ať už jde o importy zboží nebo odvody z něj... ale zdroje zase odtékají. Jednou z podstatných děr, kudy peníze z regionu odchází, jsou platby za energie, ať už jde o nákup nafty nebo platby elektrárenským či uhelným firmám. Energetická soběstačnost je proto jedním ze základních pilířů fungujících místních ekonomik.
ELEXTERN.EU: Electricity externalities for better planning ELEXTERN is a tool that computes the real costs of electricity making, including externalities. It clearly distinguishes physical impacts from social parameters that are scenario-dependent, to be chosen by the user. It considers electricity variable value (peak/low demand) and relative costs of each technology as well as following externalities: fossil fuel depletion, dependency to fuel or technology imports, CO2 emissions, environmental footprint, health impact, and long-term liabilities.
Glopolis: Shrnutí projektu Česko hledá budoucnost Tříletý projekt Česko hledá budoucnost sestával ze série setkání mezi autory studií, tematických diskuzních seminářů za účasti více než stovky odborníků, akademiků, zástupců veřejné sféry, podnikání i občanských iniciativ a z debat otevřených širší veřejnosti.
WECF: Zásadní otázka-Zprávy o zkušenostech s jadernou energií Řekl, že nevíš, že tvůj steak je z krávy, řekli by lidé, jak jsi hloupý, ale s energií je to úplně stejné“.Alain de Halleux, partner rozhovoru. Třetina proudu v Německu pochází z jaderných elektráren. My z WECF bychom chtěli vědět, co je za jadernou energií. Proto jsme sledovali po celém světě cestu uranu, suroviny pro atomový proud, od těžby až po konečné úložiště. Setkali jsme se při tom s lidmi, kteří přišli do styku s atomovou energií. Domorodci vyprávějí o svých zkušenostech s těžbou a při obohacování, při jaderných katastrofách a při ukládání radioaktivních látek. Hovoří o organizaci práce v jaderných elektrárnách, používání jaderné munice v krizových oblastech a o následcích přepracování. Všichni měli jedno společné: Vědí, že cesta do budoucnosti musí být jiná.
GET: Reflections on the Energiewende 2014 It has been a turbulent year for the Energiewende. From challenges, such as the retail power price discussions and Germany’s coal conundrum, to the recent reforms of Germany’s Renewable Energy Sources Act (EEG), the Energiewende currently finds itself in a phase of further optimization. And more needs to be done to achieve greater energy efficiency. Calls for a smarter electricity infrastructure, the need for more flexible and clean backup power, and the transformation of the German energy transition into a European one will drive the discussions in 2015.
New Journal of Physics: Jak energie pohání ekonomický růst více než se myslelo V průlomové studii němečtí fyzikové kvantifikovali vliv energií na ekonomiku: v porovnání s klasickými faktory produkce, jako jsou práce a kapitál, má energie mnohem větší váhu než by odpovídalo jejímu podílu na nákladech. Studie potvrzuje, že "technologický pokrok" se z velké části rovná spalování uhlovodíků a že ekonomické odhady, které s energiemi většinou nepočítají, dříve nebo později rozcupují zákony termodynamiky. Na studii se dá dívat i jiným pohledem: je-li z hlediska klasické ekonomie dopad energií pozitivní externalitou, pak tato externalita má násobně větší vliv, než všechny ostatní faktory, které jsou součástí ekonomického vzorečku. Do doby, než budou předpoklady oficiálních ekonomických studií počítat jak s pozitivními, tak s negativními externalitami, jako je změna klimatu, budou jejich odhady zavádějící.
