Vite pane Milane Šarapatko, v jednom s vami souhlasim. Postaveni ministra zahranici je po premierovi, ten nejdulezitejsi clanek cele vlady. Obsazeni je vsak brano jako nejvyssi "trafika" toho nejsilnejsiho tymu (strany) v koalici.
Je sice pravdou, ze postaveni ministra zahranici je schvaleno prezidentem a potom i Snemovna dava sve duverove ano vlade, prece i ja mam vyhrady v osobnostech na teto pozici. Snad me vychovani mi ukazalo, jak to se delalo jinde a jak se k tomu prislo.
Pochazim ze Zlina a znam ten batuv system dobre jeste dnes. To Jan Bata zjistil, kdyz prevzal vedeni zavodu, ze nema pro sve mysleni obejiti nemoznosti prodat obuv v zahranici (embargo) s budovanim podniku v kazde takove zemi. Jenze potreboval k tomu sve odborniky s kvalifikaci, kterou nemohl ziskat na trhu prace. Musel tu kvalifikaci naucit sve pracovniky, kteri meli predpoklady to do sebe vztrebat. Vytvori specialni skolu a ta dostala prekrasne jmeno, "Tomasov". Budova byla postane ve stylu zlinskem a jeste dnes se pysni svoji kvalitou. Je vsak z ni nemocnice, kde i ja v roce 1968 v lednu, se zotavoval z bolesti zaludecnych vredu. Zadne velikarstvi.
Jan, touto skolou zacal pripravovat odborniky pro praci v zahranici a pro propagaci prace batova koncernu.
Stejny princip bych navrhoval i pro ministerstva, ktera musi byt jako reprezentativ v zahranici. Znat rec, znat obsah sve prace a take znat dokonale svuj produkt, jedna-li se v obchode.
Vim, ze je mnoho prekazek tento system uskutecnit. Budu se muset spokojit jen s moznosti mit Senat, ktery udela rozbor navrzeneho v komisi a cely Senat podle toho schvali (ci zamitne) navrzeneho. Co rikate??
Dekuji za pozornast.
