Lex Babiš se mine účinkem

Poté co prezident Miloš Zeman vrátil zákon o střetu zájmů svým vetem zpět k projednání do Sněmovny, rozhořela se dnes ve Sněmovně o jeho definitivní schválení lítá bitva.

Jedna strana, ČSSD se svými spojenci z řad opozice, argumentovala potřebností zákona, aby se do budoucna předešlo, v minulosti běžnému, drancování státního rozpočtu politiky od komunální až po celostátní úroveň. Druhá strana, představitelé hnutí ANO, podporovala prezidentovy argumenty o protiústavnosti zákona a poukazovala na jeho jednostranné zaměření na podnikatelské aktivity předsedy hnutí, Andreje Babiše.

Dobrý zákon o střetu zájmů je v České republice zapotřebí jako soli. Jen on totiž bude moci alespoň částečně, vzhledem k absenci morálních zábran některých našich politických představitelů, bránit razantnímu zneužívání politické moci k získávání nejrůznějších ekonomických výhod.  Domnívám se ale, bohužel, že schvalovaný zákon z pera a úst současného ministra pro legislativu Jana Chvojky a poslance TOP 09 Martina Plíška takovým zákonem být nemůže, neboť se od původní dobře připravené předlohy se liší skoro ve všem.

Co například zabrání podnikateli – politikovi, aby, v souladu se zněním zákona, formálně převedl svoje ekonomické aktivity na rodinného příslušníka nebo advokáta, ale ve skutečnosti se businessem i nadále aktivně zabýval a získával nejrůznější výhody. Vůbec nic. Nikdo se přece nevzdá výsledků své práce pro nic za nic. A vůbec se to netýká jen Andreje Babiše ale spousty dalších politiků-podnikatelů. Nebylo by například lepší ponechat podnikání v rukou toho, kdo jej vybudoval? Vždyť tak by bylo jeho podnikání všem na očích a všichni by jej mohli kontrolovat.

Bitva o přehlasování prezidentova veta bude pokračovat i zítra. A ať dopadne jakkoli, na podstatě věci nic nezmění. Do té doby dokud nebude existovat opravdu dobrý zákon o střetu zájmů a zejména do té doby, dokud většina politiků nebude brát svoji práci jako službu svojí zemi a ne sobě nebo partaji.