V4, to by si Slováci dali, ekonomicky a politicky spolupracovať so super štátmi. Poľsko, Česko, Maďarsko. Jeden lepší ako druhý

Srovnání EU s USA by mělo být spíše varováním, než nějakým vorem pro následování. Zvláště když si uvědomíme kolik mrtvých v občanské válce o další vývoj americké unie nejprve muselo padnout, než se USA zformovaly do podoby, jak ji dnes známe. V EU se dnes také vyskytují přibližně dvě stejné formace s rozdílnými názory na politické uspořádání unie , jako byly tehdy v USA. . Jedna chce federativní uspořádání se silnou centrální vládou a na druhé stejně silná názorová formace, která by byla spíše pro konfederativní uspořádání Evropské unie se zachováním co největší suverenity rozhodování na národních státech. Dnes mají spory mezi členskými státy EU principiálně stejné důvody, které dělily názorově členské státy americké unie před občanskou válkou a Brusel to nechce vidět. Což je obrovskou chybou. Jak se stalo v USA zástupným důvodem pro vznik války otroctví, tak se klidně může stát zástupným problémem války v Evropě migrace, i když skutečné důvody jsou jiné.

Bohuže,přání ocem myšlenky.

Pokud chce Evropa přežít, tak jí nezbude nic jiného, než Spojené státy evropské vytvořit. V dnešním světě rozhoduje na prvním místě velikost trhu. Je skoro jedno, jak moc je ta země chudá (Brazílie, Indie, Rusko), protože v tak obřích zemích se vždy najde dost bohatých lidí. Unie má taky veliký trh, ale jakákoli změna se děje nepružně v řádu let a rychlost, s jakou se prosazují změny, dnes rozhodují na druhém místě. Existence národních států s několika desítkami milionů hlav (a mnohdy ani to ne) ztrácí opodstatnění. A Unie nakročená tam i tam pak také. V minulosti byl nadnárodní stát něco naprosto normálního. Čechem totiž nebyl ten, kdo mluvil česky, ale ten, kdo žil v hranicích státu, i když zasahoval do Braniborska nebo dnešního Slovinska. A nikdo s tím neměl problém. Dnešní lidi pod třicet let také moc neřeší, kdo je odkud.

Evropská unie je jediná šance pro nás! Nesmíme vystoupit, ale musíme ji změnit! Demokraticky!

V současném globalizovaném světě můžeme přežít jen jako součást FEDERATIVNÍHO soustátí. Nestačí být členem klubu států v Evropě!

Jednota musí být nejen ekonomická, ale i politická!

Demokracie není jednoduchá. Rozhodování v ní trvá déle než v totalitním státě řízeném jednou stranou. Třeba ANO. Ale Deo gratias! za naši svobodu a demokracii. Snažme se je uchovat!

Pod Váš článek bych se podepsal. S jedinou výjimkou, myšlenka jakýchsi Spojených států evropských, mně připadá neuskutečnitelná a pro Evropu spíše škodlivá. Dnes vidím nebezpečí ve stále větší hegemonii Německa a oslabování suverenit států ve prospěch bruselské byrokracie. A co se týče brexitu, Britové prostě vystoupit musí, a to za každou cenu. Pokud by to vzdali, ukrutně by se ponížili a zcela by se podřídili bruselskému diktátu Z kdysi hrdé země, která určovala dění téměř na celém světě, by se tak stala jen špinavé onuce.

Zkuste to srovnat třeba s Indií. Svět ji vnímá jako jeden stát, přestože se skládá ze 29 států. Obyvatelstvo mluví minimálně 22 jazyky, takže jako úřední používají angličtinu, aby se vůbec domluvili. A fungují docela normálně. Jediné, co je spojuje, je přitom náboženství.

Můj názor je, že Evropská unie přežije s Brexitem i bez Brexitu.

"Měla se stát spravedlivým domovem pro všechny evropské národy."

Myslet si, že Němci a Francouzi se dobrovolně vzdají své nadvlády na úkor ostatních je nesmírně naivní až utopické. Proč by to proboha dělali? Celá unie je jen fantasmagorický bolševický projekt, žádná reforma se nikdy konat nebude, to je stejné, jako když si soudruzi v roce 68 mysleli, že je socialismus reformovatelný....

Pozitivní je už to, že Francie a Německo má stejný ekonomický zájem. Jejich potýkání se sice táhlo vždy Evropu nahoru, ale často to nekončilo dobře.

Skvělý a bohužel, smutně pravdivý članek. Díky za něj, pane Šarapatko ! Pokud nám v současnosti něco EU přináší .. pak je to jen rozčarování.

Jsem rád, že země V4 mají nadále zájem o členství v EU, na její reformě a dalším rozvoji

Zajímavý článek. Děkuji.