"...jejich odtržení od reality je nebezpečné."

Oni nejsou odtržení od reality, protože je to biliónový byznys, emisní povolenky, uhlíková daň, dotace na obnovitelné zdroje, atd. Odtržení jsou ti, kterým ještě nedošlo, že se o žádnou záchranu klimatu nejedná. A mají tolik miliard, že zaplatí i vědce, univerzity, média i politiky.

Tady je třeba připomenout, že žádná opatření nejsou 100% dokonalá. Výstraha na extrémní jevy je opravdu extrémní a lidi v tom případě musí počítat s tím, že se může stát něco, co tu "ještě nebylo". Je to, bohužel, i o "vycvičení" lidí. U nás pořídili unikátní záběry tornáda, ale neuvědomovali si, že při tom riskují život. Nemáme tuhle zkušenost. V USA by asi nic takového nenatočili, protože by byli dávno zalezlí v krytu nebo alespoň ve sklepě. Tam vědí, co tornádo dokáže...

Myslím, že v současnosti máme bohužel příležitost sledovat online umírání této planety. Podle např. rakouských odborníků na klima, povodně, tornáda se přírodní katastrofy budou dále zhoršovat. Vedle lepšího zacházení s přírodou to patrně chce i jinak stavět - mít v krajině zábrany před tornády (drží se v rovinatých oblastech) a nestavět u vody. Jako laika by mě zajímal názor odborníků na výstavbu: zda radši volit lehké, levné stavby (po katastrofě snadněji znovu budovatelné) nebo naopak bytelnější, s pevnějšími základy, s odolnější střechou apod. Jenže silnice apod. by stejně doznaly újmu, takže to možná chce přesídlovat vesnice a městečka do chráněnější krajiny - ale bude taková vůbec existovat?

Paní Bošková, tornády jsem se už pár desetiletí (trochu) zabýval a mou zodpovědně říci, že stavět proti tomu zábrany nemá smysl. A to zhoršování přírodních katastrof je obrovsky nafouknuté, někde opravdu zřejmě trochu nastává (vlny veder, tam to považuji za pravděpodobné), ale zřejmě jenom z malé (spíše neznámé) části za to může člověk. Počet obětí přírodních katastrof se za 100 let zmenšil 10x navzdory růstu obyvatel Země! I kdyby měli pravdu "sýčkové" ohledně změn klimatu, daleko důležitější při odolnosti proti přírodním pohromám je ekonomická a technologická vyspělost než nějaká "zelená" zchudlá ekonomika. Jinak řečeno: Ano, vlny veder nastávají častěji, zřejmě i trochu vlivem člověka, ale pokud nebudeme mít (na) klimatizaci, zemře řádově více lidí. Ale už se (tolik) neuvádí, že více umírá lidí na zimu a chlad, přičemž nejvíce se má oteplovat právě v zimě a v chladných oblastech, pokud tedy mají pravdu klimatické modely.

Je to podobné jako s moravským tornádem, odborníci řekli: nejde to předpovědět. Teď jen Němci (a další národy) zjistili, že nebyli připraveni... Když jsem se díval na úzké ulice, jimiž se řítila divoká řeka plná bahna a všeho, co cestou sebrala, je jasné, že obyvatelé žili dosud v minulosti - prostě zastavěli za desítky let záplavové oblasti, protože zatím se "to" nestalo. Takže teď se to stalo a úřady budou muset vymyslet nový systém připravený na podobnou příští potopu - nejsem hydrolog, ale hádám se dají rozšířit koryta a prohloubit, případně vytvořit nějaké nové kanály, připravené vodu odvést. Taky ta přehrada praskající ve švech, zřejmě nebyla dimenzována na tyto podmínky, a nechápu, jak se může dálnice proměnit v řeku??? Někdo něco nedomyslel. Němci prostě budou muset začít počítat, inženýři měřit a taky vymyslet a aplikovat systém včasného varování. Obyvatelé zase neměli by příště v případě houkání sirén zůstávat ve sklepech nebo přízemí, ale budou muset stoupat do vyšších pater. taky být v daný moment v autech bylo nebezpečné...Samozřejmě politici, zejména Zelení, to hodí na klimatické změny, nikdo přece nikdy a nikde nechce nést odpovědnost za takové průšvihy, kde umírají stovky lidí.

Důvod je jednoduchý: 20. století bylo na přírodní katastrofy poměrně skoupé a pamětníci divočejšího 19. století už vymřeli.

Z článku zde můžeme vyčíst jak kritiku nedostatečného varování, tak poukazování na klimatické změny https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/zaplavy-klimatologove-nemecko-superpocitac-varovani-poryni-falc.A210717_103530_zahranicni_jhr a především bych vypíchnul klimatoložku F. Ottovou, že množství zastavěné původně zemědělské půdy neumožňuje dostatečný zásak ( stejně jako zhutnění půdy ).

Zajímavé je, že se mi nepodařilo zatím zjistit úhrn srážek, který v povodí tento týden spadnul.

Dal jste zajímavý odkaz na studii o možném vývoji extrémních srážek v oblasti Rýna. Jen trochu nechápu, proč zde upozorňujete na tabulku č. 3 ( že bude přibývat srážek v zimním období ), když z grafu číslo 5 vyplývá, že největší extrémní úhrny jsou a budou v létě.

Možná omluva, že jsem graf 5 špatně pochopil a i jeho pravá strana se týká jen zimního období. Ovšem i v grafu 4 mi přijde, že největší srážkový extrém připadá na léto. Prostě mi to hlava nebere, že by nejvyšší srážky byly v zimě.