Kdysi jsem se divil, jak je mozne, ze nejvyssi politicti vladci zapadu mohou propadnout tem nejruznejsim nesmyslum, hlasananym o ovzdusi a podnebi a jak mohou nicit hospodarstvi a snizovat zivotni uroven - pritom jinde se jen z toho raduji. Pak jsem si vzpomnel, jak nejvyssi cirkevni hodnostari se jednomyslne hodli na tom, ze zeme je plocha a tomu odpurci pekne zavarili.

Kdy přesně se podle Vás církevní hodnostáři jednomyslně shodli, že Země je plochá?

Ptám se proto, že co vím, tak od třetího století před naším letopočtem, kdy Erathosténes změřil velikost Země, se teorie ploché Země rychle stala mezi vzdělanci spíše menšinovou kuriozitou. Proto by mne zajímalo, kdy se stalo, že by se nějací (kteří jmenovitě?) hodnostáři shodli na vyvrácené teorii, navíc jednomyslně.

Jednou se budoucí generace budou dívat do minulosti, kroutit hlavou a horko těžko vymýšlet jak po nás ten bordel uklidit.

Zjednodušeně: klima tu existuje od samého počátku Země (resp. Vesmíru). A klima se celou tu dobu stále měnilo, doby ledové byly vystřídány obdobím tepla a zase naopak. Tu a tom do toho spadl nějaký kamínek - a bylo po dinosaurech.

Jde o to, zda se amplituda těch změn zvětšuje nebo zmenšuje. V minulosti byla určitě mnohem větší. Pokud se zmenšuje, mělo by za čas (pár set let) dojít k ustálenému stavu. Pokud jej nenaruší nějaký kamének, sopka nebo omylem zmáčknuté tlačítko.

Doporučuji si přečíst něco o regulaci a zpětné vazbě.

Znal jsem několik studentů, kteří před 3 roky vyřvávali místo učení nějaká ekologická hesla na ulici.

Sami pro ekologii, natož klima nic neudělali a vyřvávali, aby to udělali jiní.

Mladé úderné komunisty nahradili mladí úderní klimatičtí fanatikové - a politici v nich vidí své budoucí voliče, tak pro ně dělají různá viditelná gesta, která bude muset prostý lid zaplatit.

Určitě je pravda, že ten problém je komplexnější, ale to přílišné strašení se mi také moc nelíbí. Ta pozitiva také existují - někde sice bude už nesnesitelné horko, ale zase třeba Sibiř se oteplí a naopak se zase objeví nová území, která se stanou oproti dnešku příjemně obyvatelnými. V Evropě může být trvale tepleji a ušetří se tak např. za topení.

Dále se straší tím, že se zvedne hladina moře o 2 metry - my jsme 300 m nad mořem, takže nějaký metr sem metr nás absolutně netrápí. Města u moře samozřejmě mají problém, ale to se dá řešit místně třeba hrázemi - viz Nizozemsko, které je trvale pod úrovní moře a vypořádalo se s tím...

Nebo byla i teorie, že když roztaje ledovec v Grónsku, tak přestane zatěžovat litosferickou desku, která se díky tomu pozvedne a tím se vytvoří nová souš.

Kromě toho může třeba za 20 let vybuchnout nějaká velká sopka, která způsobí dlouhodobé zatemnění oblohy a celkové ochlazení, a ještě rádi budeme zahřívat atmosféru oxidy uhlíku...

Mně přijde celkem zábavné, že sice zaznívají názory, že nevíme nic, viz diskuze, ale z letmého přehledu je evidentní, že mínusováni jsou lidé, kteří napíší, že by na tom vlivu člověk být něco mohlo a kladně hodnoceni jsou naopak ti, kdo hlásají, že není dobré věřit každému blábolu.

Aniž bychom tedy museli nutně vědět, kde je pravda, je evidentní, že upřednostňovaná taktika je strkat hlavu do písku. Osobně si ale nejsem jistý, že je to vhodná cesta, stejně jako psát v blogu o termitech bez emisních povolenek v souvislosti s metanem... K čemu to je dobré? Zrušíme termity? Nebo že bychom snad našli jiný příměr? Termit vypouští skleníkové plyny, termit se sám časem vyhubí prostřednictvím změny klimatu. A když takový příměr najdeme pro termita, nemohli bychom ho aplikovat i na někoho jiného? Jistě, termita oželíme, ale budeme případně stejní tvrďáci jako termiti?

Také mě pobavil opomíjený vliv úbytku extrémního chladu, a že by tedy mohlo umrznout ročně méně lidí. Možná by stačilo se tepleji obléct, což? Pokud tedy neplánujeme, že v době neúnosných veder budeme chodit minimálně nazí? Ale samozřejmě by podstatnější byly dopady na zemědělství a problémy s vodou a to jsme už v úplně jiné rovině problému teplo versus chlad.

Stejně tak je zbytečné vzpomínat, že teplotní rekord narostl od r. 1983 na našem území o 0.2°C, když je běžně sdělována informace, že změna klimatu se na našem území bude nejprve projevovat častějšími povodněmi nebo obecně dříve méně obvyklými meteorologickými jevy.

Pokud je autor skutečně meteorolog tak by také mohl tušit, že intenzivnější srážky v důsledku činnosti člověka postihující Skandinávii, jak sám píše, také znamenají, že někde jinde těch srážek bude naopak méně nebo uvedené přinese nerovnováhu, která není v čase udržitelná bez dalších dopadů...

Zelené aktivisty a ekoteroristy nemám rád, ale bylo by dobré přijít se skutečnými argumenty a nikoliv tím, co je prezentováno v blogu. To je jen druhý extrém...

Nemusi but nutne tech srazek mene - prave vlivem vyssi teploty je bude voda z mori (a ze vseho) vice vyparovat do atmosfery, takze globalni mnozstvi srazek vzroste. Tj. vice prset muze vsude.

Jen v čase. Je i lokální klima.

ok, tuto uroven jsem v potaz nebral

jinak doporucuji treba skepticalscience.com, kde se na data snazi divat nezavisle

priklad hurikany https://skepticalscience.com/arg_cz_hurricanes-global-warming.htm

posledni dobou pozorujeme o neco vetsi frekvenci, coz ale muze byt zpusobeno lepsim monitorovanim

Dale pozorujeme vetsi intenzitu, kde je vsak vztah mezi intenzitou a teplotou more celkem jasny

ono z ceske kotliny, ktera je az na sucha, par povodni a ojedinele tornado takrka rajem to clovek vidi jinak, nez tam, kde globalni oteplovani pusobi desertifikaci, Zvysenou intenzitu hurikanu a zaplavy. samozrejme, ono to vsechno bylo i driv, ale jde o pravedpodonost. Ono se neda rici, ze konkretne tento hurikan je tu jen diky globalnimu oteplovani, ale da se urcit pravdepodonost, s jakou se vyskytuje casteji. ano metody jsou probabilisticke, protoze u tak sloziteho systemu lepsi nemame (a ani nemohou existovat).

Ještěže nebyl internet a potažmo Facebook v době, kdy se bojovalo za zákaz freonu. Ozónová vrstva by dnes už neexistovala, ale zato bysme měli určitě nějakou skupinku freonistů z vysoké školy života.