Americká intervence v Sýrii neni totéž co intervence v Iráku. Stojí za Sýrií Rusko, to hlavně. V 1968 si mnozí naivně přáli aby nám USA pomohlo od SSSR. Jako přání jsem to chápal, ale dovede te si představit že by USA zasáhly? Bombardovali by Česko, sice cíl by nebylo civilní obyvatelstvo, dá rozum, ale bomby si nevybírají.
Pak by museli obsadit republiku, a ohlídat ji, z osvoboditelů, kteří by mnohým zahořkli už za náletů, kde by mnozí ztratili někoho blízkého, a pak, kam by se americké vojsko nakvartýrovalo? Ze začátku by bylo nadšení, to bývalo za WWII, můj táta mi vyprávěl, ještě měl po amerických vojácích suvenýry i fotky, měl na ně nádherné vzpomínky, já to vyprávění zbožnoval, ale dlouhodobý host smrdí. I ten nejvzácnější. A z osvoboditelů by se stal časem obtížný hmyz. Taková už je lidská povaha.
Všem těm netrpělivcům co by chtěli aby USA ihned bombardovaly, aniž by si uvědomili co by to mělo za následky, a neví že Chuck Norris nebo Rambo neslouží v americké armádě, že by to s velikou pravěpodobností nebyla úspěšná operace, že by bylo spousta mrtvých, hlavně civilistů, že i Syřané co nemají Asada rádi by viděli v USA nepřítele, tak si představte americkou intervenci za sovětské okupace. Za jak dlouho by nadšení opadlo? Ano, nevděk vládne světem, na naše volání o pomoc bychom zapoměnli,a američtí vojáci by byli časem zase okupanti, alespon v očích většiny. Pád socialismu musel přijít zevnitř. A jinde to není jiné, i když to vypadá krutě, ale svět není pohádka pro malé děti.
Obama couvá, a bude se to snažit urovnat diplomatickou cestou, moc se nezmůže, ale válka teprve ne.
