Člověk má tak nějak naprogramováno chtít to, co zrovna nemá :))

Ale proc chodit tak daleko? Staci pripomenout rok 1989 v Ceskoslovensku. A nejen listopad. Ale i leden a srpen. To nebyli jenom pohotovostni pluky co busili do lidi. A i ti prislusnici tech pluku se rekrutovali z prislusniku VB. No proste, zasmali jsme se, pobavili a ja si davam Sidney sklenicku imperialistickeho cognacu na vase zdravi...

Ja to vyresim vecer s Alberta Rye ...

No pokud dnešní režim představují lidé jako níže diskutující pan Siska, tak  ať  se to  raději již  povede.

Ano docela bych vam pral zazit realne budovani socialismu ...

Někdo řekně, že je to Jižní Amerika, ale já bych si nebyl tak jistý, že by se tu nenašel někdo podobný.

Karma.

Problém je, že k tomu socialismu nás vedou i pravicově orientovaní etatisté.  Ne tak okatě jak popisujete, ale je to stejně nebezpečné.

Neviděl bych to tak černobíle, dnešní systém je takový hybrid, že levičáci vidí ultrakapitalismus a pravičáci ultrasocialismus, ale je to takový paskvil, jako když kočička s pejskem pekli dort. Všechny ideologie jsou svázány úzce vymezeným hřištěm, v němž nelze v podstatě nic vyřešit ani rozhodnout. A to hřiště se zmenšuje.

A me potkalo stesti, ze jsem neco takoveho nenapsal.

Srovnávat Venezulu s Českou republikou je dost mimo.

Proč? Je tam pár let posun, ale nedostatek toaletního papíru (osobně jsem zažil) nás spojuje :-)

Ale to přeci není o tom, zda to tentokrát  vyjde nebo nevyjde. Pokud vynecháme revoluční změny, tak lidská společnost se systémově vyvíjí. Každé společenské období (prvobytně pospolná společnost, feudalismus, buržoasní systém, kapitalistický systém demokracie..)  má své etapy, vznik, vzrůst, stagnace a změna ve společnost jinou.

V současné době jsme ve fázi stagnace (zkracování doby mezi hospodářskými krizemi, devastace lidských vztahů). Změna může nejdříve nastat v nejvyspělejší zemi, v našem systému tedy v USA, kde také již pozvolna startuje. Zatím se vyznačuje tím, že USA jako stát pozvolna přebírají rozhodování nad infrastrukturou nezbytnou pro chod státu.

Nejde samozřejmě o komunismus tak jak jej známé. To byl omyl ve vývoji,  Lenin se totiž dopustil základní chyby, když vynechal  min. dvě etapy vývoje společnosti a chtěl se z feudální společnosti dostat rovnou do společnosti komunistické. To samozřejmě nejde. K tomu musí být materiální, hospodářské a společenské podmínky jako dnes v USA.

Jde o proces, který má samozřejmě řadu odpůrců, jako  přirozené změny každého předcházejícího společenského systém v jiný, ale vývoj se nedá zastavit.

Ten Lenin byl k tomu v podstatě donucen. Na útěku před Kornilovem a Savinkovem omylem vnikl do Zimního paláce. A už nestačil odtamtud utéci. Velká říjnová socialistická revoluce je  v podstatě mediální bublina,kterou vytvořil John Reed svým dílkem Deset dnů, které otřásly světem.

To o té Argentině jsem netušila, až tak?

Ovšem, že teď už to vyjde. Posledně to skoro vyšlo, taková krásná myšlenka, akorát lidi ji zkazili. Nechtěli se družit, spolupracovat, kolektivně juchat, nechtěli být skromní a odmítali soukromé ambice položit na oltář pospolitosti. Ale my je doběhneme. Všechno unifikujeme a co nejde unifikovat, to zakážeme. Však nakonec pochopí, kde je jejich místo a jako mravenečci začnou radostně budovat naši novou, zářnou Společnost!

... vážím si toho, že si z toho můžeme dělat srandu. Ale zároveň je třeba na to pořád dávat bacha, protože historie se opakuje.