Rudy Giuliani a zákaz burkinek

Pamatuji jak po mém příchodu do Ameriky byly části New Yorku pro mne šok. Černoši jak utržení ze řetězu, Black Panthers v plné slávě, anarchie v módě, květinková revoluce, establishment fuj, anarchie huj. Poldové odcházeli ze 

služby protože byli nejen zabíjeni, ale byli prostě symbol oprese. V New Yorku se ani neřešily takové prkotiny jako grafitti, nebo vandalismus, zvláště ve čtvrtích kde žilo více černých. Prostě se tam sotva odvážili. Tak se řešilly akorát vraždy nebo velká vloupání. Bordel na kolečkách, i když ne všude, ale i v lepších čtvrtích pocítili občas tu krásu nových pořádků.

No, a pak přišel na scénu Rudy. To už jsem v N.Y. dávno nebyl, a tím více na mne pak příjemně zapůsobila ta změna po krátké návštěvě. A jak to ten zlatý, republikánský chlapec dokázal? Vykašlal se na politickou korektnost, která už tenkrát kvetla. A zavedl politiku nulové tolerance padni komu padni. Ulice tenkrát dost zasviněné vyčistil, a od všeho. Grafiti - trest. Házení odpadků, rozbíjení oken, aut a čehokoliv - trest. Jestli se nějaký mladík vpouzel protože měl za to že jako černoch je ukřivděný už jen barvou kůže, poldové měli povoleno ho zpacifikovat a dát za katr jako bílého nebo žlutého. Protože Rudy řekl - rozbitým oknem to začíná.

A světe zboř se - zafungovalo to tak že celé Americe spadla čelist. V některých městech to udělali po jeho vzoru, a když zase nastala krize, to už za Obamy, tak se předpovídalo nárůst kriminality, a ejhle - stalo se naopak. To proto že Rudy udal směr a spousta měst ho následovala. Dnes se to sice vrací do starých kolejí, ale to to je jiná kapitola.

A tak čtu jaké je to ponižující když Frantíci nejen pokutují za burkini, ale jedné chudince nařídili aby si ty hadry na pláži svlékla. Asi jako když v některých muslimských zemích zase ženy navlečou do hadrů, protože nic naplat, u nich platí jejich zvyky a právo. Prostě burkinama to začíná, a terorismem končí. Až někteří pochopí že třeba ve Francii se bude vymáhat aby se lidé chovali podle místních zvyků a zákonů, a že se ti co to nechtějí respektovat budou cítit poníženi, tak co se dá dělat,  dveře ven jsou dokořán.