Senegal,15ti milionová demokratická země, kde není hlad ani válka, naopak je to země která kvete a ekonomicky prosperuje, a potřebuje lidi na to aby se dílo dařilo a hospodářství ještě více kvetlo. Tento rok odešlo ze země o 123%
více lidí nežli minulý rok, a do Evropy se doplavilo více Senegálců než Syřanů. Otázka je proč. Mají peníze na cestu, doma počítače, smartphony a satelitní televize, a stále více aut. Zemi se daří, ale mladým už to nestačí a chtějí víc, 75% mladých mužů i žen sní o Evropě, domov už je jim malý a nedostatečný. Jsou ambiciozní, říkají. Ale místo pracovat doma aby Senegal vzkvetl jako ta Evropa, utiíkají k prostřenému stolu.
A bohužel mají peníze na cestu a něco navíc. Země jen tento rok natiskla 3x více pasů nežli minulý rok. Někteří ale odcházejí úmyslně bez papírů, a dělají ze sebe uprchlíky před válkou. Těm kterým se před lety poštěstilo a jsou dnes v EU, posílají domů peníze, je to celých 12% HDP, a ono to láká, když oni mohli, tak EU je určitě zlatý důl.
Není divu že mladí lidé riskují životy proto aby se do těchto pohádkových končin dostali. Mají sny o tom že si budou žít tak jak to vidí v televizi, někteří sní o tom že se vrátí a postaví si palác. Problém je ten že opravdu neví co v té Evropě podniknou. Ale jak říkají, ten risk za to stojí, i kdybychom měli utonout na cestě do vysněné pohádky. Podle nich, neví čeho dosáhnou, ale něco na ně rozhodně čeká. Bohužel dnes uprchlický tábor, a stále větší neochota Evropanů jim plnit jejich sny. A pak přijde rozčarování, ale jelikož to budou hordy rozčarovaných, bude to setsakra horké. Zrovna se to popralo v uprchlickém táboře v Německu, Pakistánci se Syřany. A to jsou začátky konců těchto snů.
