Na všechno si člověk zvykne, tak pomalu že to nezpozoruje

Svět se mění a oslavy též. Každým rokem je ve světě ten Silvestr o krapánek chcíplejší. Zvyky se mění jak se situace mění. Leckde v EU si zvykají na vojsko v ulicích, nabité samopaly, v pár městech ani ohňostroj, začínající strach

a pomalu si budou zvykat jako třeba Izraelci, zase tam byli mrtví, a nikdo už to nebere jako zprávu, ale jako něco tak normálního jako napsat že někde byla bouřka. Tam už si zvykli, jinde si budou zvykat. Ptám se co je s tím ujišťováním že to Německo zvládá? Že se přece v Evropě nenechá nikdo zastrašit?

Teroristé dosahují svého aniž by museli hnout prstem. O strach se postarají samy oběti, čímž se samy časem zničí. Ale bez oslav to není život, a časem naše svátky budou nahrazeny jinými, cizokrajnými. I když takový Ramadán asi nikdy nebude taková legrace jako Silvestr nebo Vánoce.

Blahopřeji aspoň Česku za pěkný ohňostroj, v hlavním sídle EU - Bruselu - už nebyl. Začalo to vánočním stromkem. Příští rok možná tam zruší i ty Vánoce.  Tak si to zatím užívejte. 

Ale i jinde je to chcíplejší. Zde v Mexiku na plážích je sranda, v hlavním městě už to není co bývalo. Ohňostroj byl pěkný, pravda, vstali jsme od večeře, byli u nás na návštěvě mladí, a tak jsme se i se sousedy sebrali a šli se mrknout na tu podívanou, z domu pár minut autem. Velkolepé, ano, v ulicích lidé, vlídní poldové na pomoc podroušeným, na řidiče přichystaní s alcoholímetro a na odvoz na záchytku, ale ani to nebylo moc třeba.

Pak jsme se sousedy přetřásali proč. Oni vzpomínali jak za jejich mládí zněly v ulici petardy celou noc, lidé oslavovali, a dnes nic moc. Peníze v tom nejsou, dnes se utrácí daleko více, tento roik byl rekordní, tak co to? Vzpomínali že tak před 40 lety tu bylo hodně dětí. Dnes v celé ulici jsou tu dvě. A místo aby byli venku dřepí před počítačem nebo se smartfounem a tak. 

Svět stárne. Zde v Mexico City jsou s tou porodností podobně jako v Evropě, zachraňuje to dnes ještě vesnice, ale i tam to klesá. (celostátní porodnost 2.3). A svátky bez dětí už není to pravé. Slavilo se, to ano. Na hlavní třídě cestou k ohňostroji dychtivá nohatá děvčata a rozesmátí chlapci chvátali na různé sleziny, starší pak dopít a dojíst a spát. Děti dřepí před X-boxem od Santy nebo něčím podobným. 

Výzdoba města už také nic moc, stát si utahuje opasek, lidé si sice více dopřávají, ale slavnosti se zkrátka mění. Zde zatím spontánně, v EU do toho Brusel rád kecá, ale nic není věčné. Asi jsme svědky konce jedné kultury a otázka je co přijde po ní. 

Ale neztrácejme naději na lepší zítřky a tak Šťastný 2016!