Příměří, řekne každý soudný člověk, kdo by také chtěl do války, že? Žije se nám pohodlně, proč to měnit za utrpení, nejsme masochisté, přistěhovalci nás také nezabijou, a daně musíme platit tak jako tak, a jestli z toho stát podpoří inmigraci, můj život půjde dál jako dosud, nebezpečí na nás přece necení zuby hned za rohem. Proč dělat nějaké drastické změny i doma, když to zatím klape, teda jsou už jakési potíže, ale smrtelné to není. Je to jako vleklá nemoc která nás v krátké době nezabije, a stačí analgetika, tak proč jít dnes na bolestivou operaci? Ono to časem možná zmizí, i když někdy je pak tělo tak oslabené že už operace je na nic.
Jak už jsem srovnal dobytí Aztécké říše, která nebyla dobyta vojensky, ale politicky, s hojnou pomocí podmaněných národů, když začala válka přestali posílat do říše jídlo, čímž Aztéky vyhladoělli a ti se vzdalii. Ale i tak to dobývání trvalo několik generací, a podařilo se to pomocí církve, nebýt té, časem by se to zvrtlo. Totéž se pak stalo Inkům, a když na to chtěli zrovna tak v Japonsku, tak tam se objevil na scéně Ieyasu, a zatnul Evropanům tipec. Prostě nenechal křesťanským misionářům konat svoji práci, ale hlavně si nepustil Evropany do země. A měl recht. Stálo to Japonce oběti, ale nic není zadarmo.
Nějaký evropský Ieyasu se neobjeví, dá rozum, na to už není doba, ani bychom ho nepodpořili, jsme jiní, i když ani on to neměl snadné, ani doma. Takže snad jediné co by vyburcovalo Evropu z letargie, a tím myslim nejen EU, ale celou, od Atlantiku po Ural, by byl opravdu otevřený konflikt. Stálo by to životy, to je smutný fakt, ale ono to životy stát bude tak jako tak, a to až to bude opravdu nevyhratelné. Sice to možná bude trvat, ale stane se to.
Jak EU, bohužel i USA, tak Rusko, přešlapuje s tímto konfliktem na místě, a vytlouká se klín klínem. Momentálně je větší hrozba ISIS, tak se spolčíme s Kurdy, s Iránem, pak se to zvrtne, a budeme potřebovat spojence proti dnešním spojencům, Rusko to prohrává na Ukrajině, a vezme s povděkem Čečence proti Ukrajincům, ti ale se nevzdávají svých plánů osvobodit se od ruských nevěřících psů, a tak do blba.
Od Atlantiku po Ural se to utěšeně plní muslimskými přistěhovalci, netají se tím že chtějí zavádět své pořádky, a kteří se na rozdíl od Evropanů neštítí mít spoustu dětí, ať už se o ně mohou postarat či ne. Přidejte k tomu stoupající počet konvertitů, ale i konvertitek, a uvidíte ne zas tak dalekou budoucnost. Zanedlouho se bude konvertovat z pohodlnosti nebo vychcánkovství. Ale vězte že náboženství nepadne tak snadno jako národní socialismus nebo komunistické strany. Víra drží velmi dlouho, té se hned tak nezbavíte.
V české kotlině to zatím je pohova, i když to už začíná jako jinde, ať už dnes přijmete syrské uprchlíky či nikoliv, oni se k vám dostanou, teplický starosta muslimům prodává pozemky v Modlanech, je to přece tak výhodné. To je ale jen ta první vlastovka. A jde to tak zatraceně pomalu, že se nad tím mávne rukou, to pokud to lidé vůbec zaregistrují, jsou přece palčivější problémy. Což o to, jsou. Tak se ten nepalčivý problém nechá na potom.
Takže co dělat? Bylo by krásné žít ve věčném míru, ale to je jen sluníčkový sen. Tak možná kluci z chalifátu budou mít štěstí, a zůstanou jen v Iráku a okolí. A nebo budeme mít štěstí my, a chalifát se rozleze až do Evropy, a pak se možná Evropané vzmuží, uvědomí si o co všechno jednou mohou přijít, a udělají si pořádek.
