no to moment

až k místu o syslování krytých poukázek dobrý, ale jak jste přišel na to, že tím, že rozumný Čuk vyměnil produkci svého statku opět za zlato (mající mnohé výhody jako je jeho důvěryhodnost, malé rozměry a nevyrobitelnost...) a pak ho uložil do svého centrálního sejfu a natisk za něj nové kryté poukázky, své zisky ze statku nijak neumrtvil, jak píšete. Vždyť mu nikdo nebránil si za tyto nově natištěné kryté poukázky koupit také pilu a cihelnu. V čem byla výhoda Geka? Jediný rozdíl MUSEL být ve skutečnosti v tom, že Čukův statek musel více vyprodukovat ( s lepšími a spokojenějšími zaměstnaci ) a tudíž do aukce na pilu a cihelnu mohl donést více poukázek a navíc krytých, takže musel nutně pokračovat v krasojízdě a bratra předčít znovu a celý příběh pokračoval úplně obráceně než píšete. Popište prosím mně, hlupci, kde nastalo "umrtvení" zisku statku pana Čuka a co mu zabránilo koupit pilu a cihelnu.

Re: no to moment

Odpověď je jednoduchá. Pokud by Cuk

koupil za téměř všechny zlatem kryté poukázky cihelnu a pilu,měl by pouze zastavené zlato v trezoru a k němu by byly odpovídající poukázky někde v rukou předchozích majitelů

pily a cihelny. Neměl by žádné oběživo a tisknout také nemohl. Tedy téměř ani žádný kapitál na výplaty zaměstnanců statku, natož nových zaměstnanců nově koupených provozů. Naopak Gek, vyřešil výplaty tiskem, tedy z jakési bezúročné půjčky.

Přitom to nebyl ekonomický hazard, protože byl schopen vždy zpětným odprodejem pily a cihelny poukázky též proplatit.  Hlavním problémem zl.standardu je však dle mě úroková míra, to popíšu ve druhém dílu. Ještě k té Vaší aukci. Gek kupoval pilu a cihelnu ihned, a to za zlato, nikoliv pouze za zlatem kryté poukázky, platící oficielně jen na

statku. O čestnosti emitenta je rozumné pochybovat vždy. Přesto díky za zájem o hlubší podstatu článku.

Ovšem pokud přidanou hodnotou pokryt není...

Tak v tu chvíli musí dojít ke stahování a likvidaci nadbytečného oběživa jinak systém z rovnováhy vyletí taky.

Bohužel váš příklad v současném světě fungovat nebude. Problém je že v tom co jste napsal pracujete s více méně úzavřeným systémem ikdyž dvou subjektů.

V Globální ekonomice to ovšem funguje jinak... Evropa například nemá schopnost těžit paliva v dostatečné míře aby přežila zimu.(bez dovozu od rusů a a Arabů by 3/4 populace zmrzli) A za tyto suroviny jim, chtěj nechtěj, musíme platit něco co ONI považují za cenné, problém je že inflační papírky (eventuelně 0 a 1) jaksi ztrácejí pro ně cenu.

Ve vašem případě nejsou zmíněny vnější vstupy do systému... ten statek musí mít hnojiva, a paliva do traktorů aby je použil, pak pesticidy... jinak vyprodukuje jen pro hodně málo lidí... Vzhledem k tomu že měnit to přímo za produkty statku je vcelku nepraktické se hodí na to použít ty poukázky... ty se nakonec přirozeně vyvinuli do univerzální měny. Ale ta musí udržovat cenu pro všechny.

Re: Ovšem pokud přidanou hodnotou pokryt není...

Neodporuji. Bohužel popsat správně míru vlivů globální ekonomiky neumím a mnohému nerozumím. Mou snahou v tomto a následném článku je jednoduchým způsobem poukázat na nedokonalost zlatého standardu, který je nyní citován i politiky ve vysokých funkcích některých zemí, a to včetně USA.

Díky za článek, ale nejmenovali se ti dva bratři náhodou

Čuk a Gek...?

Re: Díky za článek, ale nejmenovali se ti dva bratři náhodou

Ano, ale u těchto článků není jméno důležité. Chtěl jsem jména krátká, abych nemusel tolik psát a také bez toho háčku to bylo snadnější. Jinak díky.