Ve sci-fi literatuře se Vámi popisovaný jev nazývá teleportace.

Teleport nebo cestování v jiné dimenzi se ve sci-fi literatuře snadno bez přiblížení napíše a většinou to pouze nahrazuje kouzelný prsten ze starších pohádek. Já se zamýšlím nad tím, jak toto alespoň o kousek přiblížit realitě dnešního chápání a zda po takovéto transformaci jsem to stále ještě Já. Pokud ano, je pak dost pravděpodobné, že my a vše kolem nás je pouhá informace.

Jo, ještě je třeba dodat, že nejdřív musíte poslat klasickou, tj. značně podsvětelnou, cestou na místo zařízení, které bude schopno signál přijmout a zhotovit kopii.

Jistě, umožnilo by to však kolonizaci až za okraj sluneční soustavy. Tedy přežití při nepředvídaných slunečních změnách.

Pokud vás zajímají filosofické aspekty kopírování lidí v souvislosti s identitou, napsal jsem na to téma článek:

http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/276943/Osobni-identita-v-literarnim-pojeti-Grega-Egana.html

Diky za odkaz, Je to zajímavé, byť na některé závěry autorů mám i odlišný názor.

Kde berete jistotu, že dvě "elementární" částice (např. dva protony) jsou stejné? Podle mne je každý jiný. Jsou si sice tak podobné jako např. dvě ovce. Tedy jsou rozlišitelné od koně např. , ale nejsou stejné. Na příkladu s tou lodí je to pěkně vidět. Pokud považujeme prkno za stejné jako jiné prkno, pak jsou lodě stejné, ale žádná dvě prkna nejsou stejná. Vytvořit kopii člověka která by VYPADALA podobně by asi šlo, ale absolutní kopii ne. Nic není absolutní. Je otázkou na co by to mělo vliv, myslím to, že by kopie nebyla absolutně stejná. Možná že na nic co považujeme za důležité. Já bych do toho ale nešel. Máte pravdu že proti klonu by to bylo a řád lepší, ale jistě uznáte, že klony by byly asi tak "shodné" jako dvojčata. Kdyby se takové dvě "kopie" sešly na kafi, myslíte si, že by se cítili jako jedna bytost? JÁ je hlouběji než elementární částice, JÁ je prazáklad hmoty. JÁ nejde kopírovat. Každé JÁ je jiné, jako každá ovce nebo proton.

Já doufám, že něco takového nebude možné ani v daleké budoucnosti. Vůbec by se mi nelíbila představa, že mě chce někdo rozložit ani s příslibem, že mě někde o pár tisíc kilometrů dál zase složí. Co když nesloží? Třeba mu do toho něco vleze, zavolá kámoš a na mě zapomenou. Kdepak, tohle by se mi nelíbilo.

A když už jsme u té etiky, tam by hrozily i další problémy. Jako třeba proč se nenechat ve dvaceti naskenovat a data uschovat. V šedesáti bych se pak mohl z naskenovaných dat nechat omladit. Vědci by určitě přišli na to, jak přehrát současná data z mozku, do té dvacetileté kopie, a následně pak mou šedesátiletou realitu rozložit. 

Jenže i kdybychom překonaly všechny technické překážky skládání a rozkládání, je tu ještě jeden problém. A tím je otázka, zda skutečně veškerý stav našeho vědomí a naše myšlení jsou pouze výsledkem chemických procesů a stavů nějakých iontů v našem mozku. Hodně lidí věří, že ano, ale jsou i tací, kteří o tom pochybují. Rozhodně žádnou jistotu v tomto nemáme.

A to si představte, kdyby nějakým nedopatřením zůstaly vaše dvě kopie, jednu by to nerozložilo. Jak rozhodnout, která je ta pravá a může pokračovat ve vašem životě.

Tipl bych si, že z filosofického a etického hlediska by bylo zničení originálu a jeho nahrazení (byť rovnocennou) kopií považováno za vraždu. Akceptovatelné je podle mne jen rozprášení jedince a následný přenos a poskládání  t ě c h ž e  částic. 

Zajímavé by bylo, kdyby zavražděný pak přišel do soudní síně.

Na Proximu Kentaura by vám to stejně trvalo nejmíň čtyři roky...

Jenže by za tu dobu vůbec nezestárnul a vrátil by se na Zemi o osm led mladší, než jeho vrstevníci. Čímž by se vlastně prokázalo známé rozuzlení paradoxu dvojčat. 

Mně se tuze líbí myšlenka, která napadla scénáristy filmu (a následných 3 seriálů z něj vyvozených) StarGate - Hvězdná brána, myšlenka o systému hvězdných bran rozesetých po planetách v celé naší galaxii (a i v sousedních galaxiích), které umožňují "teleportaci" živých i neživých objektů pomocí červí díry na obrovské vzdálenosti během pár sekund (a k tomu lze přidat i nadsvětelné cestování různými vesmírnými plavidly hyperprostorem). Prostě parádní scifárna.

Jenže tady vyvstává otázka, kdo ty brány po galaxii rozesel. Je to ostatně obecný problém cestování červí dírou - nutnost být předem na místě, kam chci letět 

Otazkou je, pokud by jste tu informaci vubec ziskal. Ziskat nejak kompletni detailni scan cloveka, plus nejak to zakodovat, nejak to prenest rychlosti blizkou svetla atd... Jedna se o to, ze tech informaci muze byt tolik, ze samotny prenos a nasledne sestaveni bude trvat dele nez zvednout zadnici a na to Pluto doletet...

V době Darwina bylo také mnohem snazší a také jedině možné, si dojet pokecat domů.Ten dnešní pokrok stál nesmírné úsilí celé generace a myslím, že nešel odhadnout. Internet dnes hýbá světem a kdo o něm co věděl před třiceti lety? Přenést celý genom člověka dnes z počítače do počítače je nula v porovnání s letem a návratem z Pluta. Vím, že těch údajů by bylo ale neskutečně více. Jistě ale sám cítíte, že toto není hlavní brzda. Tou je to načtení a sestavení. Snad bude možné někdy v budoucnu. V článku mně ale šlo o myšlenku, že teoreticky můžeme existovat jen jako informace, což je mé chápání vesmíru.

Velmi naivni predstavy. Nechcete nam nahodou prozradit, jak byste chtel zmrazit clovek v nulovem case na absolutni nulu ? Variantou by bylo nascannovat ho v nulovem case - a to do posledniho kvarku.

Samozřejmě, že jen zmrazení v nulovém čase a na absolutní nulu by asi umožnilo tu absolutní kopii. Jenomže ono není nutné zaznamenat každé neutrino které v tom nulovém čase procházelo tělem. Z tohoto extrémního pohledu jste i Vy neskutečně jiný nyní, než v okamžiku psaní diskusního příspěvku. Takové extrémy jsem neměl na mysli a hlavně nejsou pro cestování nutné.Jedná se o to, aby ta transformace byla téměř dokonalá v porovnání s tou příliš chybovou biologickou.