Několikrát jsem se s tím už setkal a myslím, že i mnozí z Vás. Říkám tomu zaškatulkování oborů na trhu práce. Pokusím se to vysvětlit...
Člověk je vyučen nebo vyškolen v určitém oboru či pracovním odvětví a chtěl by zkusit pracovat v jiném oboru. Je to jedno z jakých důvodů, těch je mnoho a každý máme ten svůj. Já se vyškolil v potravinářském odvětví a také to na mě přišlo podívat se na jiné pracovní nabídky třeba i když to bude jiný druh práce. Proto jsem začal hledat nabídky přes internet na serverech nabízející práci. Má představa byla nějaký post obchdního zástupce nebo pracovat a obchodovat dále s potravinářským zbožím ale reagoval jsem i na jiné pracovní nabídky. Zajímám se o ušlechtilé destiláty a myslím si, že mé znalosti v tomto odvětví alkoholu nejsou zrovna malé, tak jsem si řekl, zkus oslovit nějaké firmy.
JENŽE ! v nejjednodušším případě mi neodpověděli vůbec, v tom lepším odpověděli, že litují, že se rozhodli pro jiného kandidáta, protože nemám v daném oboru praxi. Poté přišla i radost a naděje s pozvánkou k osobnímu pohovoru, kde si mě proklepli školení náboráři, jestli jsem pro ně vhodný kandidát či ne. Díky hledání nové práce jsem navštívil jeden server zabívající se problematikou pracovně pravních vztahů a velice mě překvapilo jaký vedlejší a důležitý význam mají kladené otázky od personalisty a co očekává za odpověď, kterou poté hodnotí a analyzuje. Velké firmy si najímají personální agentury, kterým zadají požedovaná kritéria na nového zaměstnance a agentura jim zájemce o práci profiltruje a dopručí do dalšího kola přímo u dané firmy. Tam už se o Vás ví, že jste komunikativní, flexibilní, se smyslem pro týmovou práci. Když ne do dalších kol se nedostanete.
Na druhou stranu chápu obavy firmy u které se hlásí nový adept, aby splňoval jejich daná kritéria a podmínky, aby to byl ten správný zaměstnanec alespoň s učitou praxí pro rychlé zapracování v týmu. V opačném případě firmě hrozí vyhlášení nového konkurzu na tuto pozici, tím může firma ztratit čas, postavení na trhu a i určitý zisk. Takže člověk vyškolen v daném oboru, který by to rád zkusil v jiném, zajímá se o něj jako amatér, nemá minimální šanci uspět i když je na to vědomostně lépe připravený než profesionál a právě to je ten okamžik zaškatulkování.
Kolikrát nezabere ani rekvalifikace, kterou už mám taky za sebou, stále tam chybí daná praxe. U velké části rekvalifikací se jedná o dělnické profese, kde je velký nedostatek pracovních sil a jako dělníky vezmou skoro všude. Když už ale postoupím rekvalifikační kurz, čekám lepší zaměstnání a nechci začínat opět jako dělník. Tím nemám na mysli jen dělnické profese ale i absolventy škol, kteří si po jejich ukončení také nemohou moc vybírat.
Můj přítel žijící v Austrálii, tady u nás zkusil pracovat a zpočátku se dost divil, kolik dokumentů, potvrzení a rejstříků po něm chtějí. Vysvětlil mi, že v Austrálii byl zvyklý nastoupit na dané pracovní místo na týdenní zkoužku a pak se vidělo jestli je s ním majitel spokojený nebo ne. To samé se dělá i v západních zemích, kde i velkou roli hraje pro zaměstnavatele doporučení z předešlých zaměstnání. U nás žádají desítky papírů a potvrzení, přečtou a zaškatulkují aníž by se zajímali o to, jestli k danému pracovnímu postu máte vlohy, nějaké přednosti a vyznáte se v tomto odvětví . Člověk, který by rád dělal práci, která by ho bavila a stala se jeho koníčkem, musí vynaložit ještě mnoho sil a snažení aby se dostal do zdárného pracovního konce. Také s tím bojuji několik let ještě u toho konce nejsem ale snažím se abych tam co nejdříve byl.
