Vesecká – nezávislá státní zástupkyně nebo kariéristka bez skrupulí

Nekonečný příběh kauzy Čunek má další pokračování. Podle MF DNES podřízení Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, kteří projevili nesouhlas s jejím postupem v Čunkově případu, se dočkali trestu. Lubomíra Crhu, který byl náměstkem Vesecké předchůdkyně Marie Benešové, přeřadili z trestního na netrestní odbor, jeho kolega Petr Kovanda zase musel ze závažné hospodářské kriminality přejít na mezinárodní odbor, i když nezná cizí jazyky. Ivo Ištvan, který si na postup Vesecké oficiálně stěžoval ministrovi, poslala jeho současná nadřízená Hojovcová z Brna, kde řešil nejzávažnější hospodářskou kriminalitu, do Olomouce. Jak vidno proklamovaná nezávislost státních zástupců není v případě nesouhlasu s činy nadřízených na pořadu dne.

Kdo je vlastně tolik kritizovaná a některými politiky naopak vzývaná Renata Vesecká?

JUDr. Renata Vesecká (* 27. března 1960 v Praze) absolvovala Právnickou faktultu Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1984 začala pracovat na prokuratuře. Čekatelskou praxi vykonávala na Okresní prokuratuře v Havlíčkově Brodě, po složení závěrečné zkoušky působila jako vyšetřovatelka Okresní prokuratury v Pardubicích. Od roku 1988 vykonávala funkci náměstkyně okresního prokurátora (a později okresního státního zástupce) v Havlíčkově Brodě, v 90. letech absolvovala dlouhodobé stáže na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Nejvyšším státním zastupitelství. V roce 2000 se stala krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové, od 30. září 2005 byla vládou pověřena řízením Nejvyššího státního zastupitelství a 9. listopadu 2005 byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní. Je svobodná a bezdětná. Tolik stručný životopis.

Do povědomí široké veřejnosti se dostala např. v souvislosti s případy rasově motivované vraždy svitavského Roma Oty Absolona v roce 2001a sériových vrahů manželů Jaroslava a Dany Stodolových. Jak víme oba tyto případy provázela řada nejasností. V kauze Stodolových policisté několik vražd zprvu odložili jako sebevraždy (který státní zástupce je dozoroval?) a u Vlastimila Pechance odsouzeného na 17 let za vraždu Oty Absolona se už při procesu hovořilo o zmanipulovaných důkazech. Podrobnosti najdete např.  v článku kolegy blogera http://jaroslavnovak.blog.idnes.cz/c/29923/Kauza-Pechanec-aneb-zavrete-si-sveho-skina.html - pro ty líné uvádím, že Pechance jako pachatele označili Romové, kteří nebyli na místě činu, stopy vražedného nože se neshodovaly s nožem, který Pechanec vlastnil, stopy DNA ho vyloučily jako  pachatele. Jmenované důkazy byly ze spisu vyňaty už v přípravném řízení a k soudu se vůbec nedostaly. Vesecká tehdy potvrdila, že na státní zastupitelství byl „vyvíjen tlak na urychlené uzavření případu“, takže skinhead Pechanec a navíc násilník-recividista se „politicky“ hodil.

Skutečný vrah zatím vesele pobíhá na svobodě. 

Ve službách politiků

Krátce poté, co ji bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec dosadil do současné funkce ohlásila Vesecká razantní změny. Nelíbila se jí především přílišná propojenost státních zástupců s policií. „Státní zástupci, kteří by měli být garantem přípravného řízení, jsou často „ve vleku“ policistů,“ prohlásila. Pravděpodobně s tím měla vlastní zkušenost. V kauze Absolona totiž krátce figurovali dva skinheadi – jeden byl synem místního policisty a druhý synovcem bývalé předsedkyně krajského soudu v Hradci  Králové. Výrazně se také v srpnu 2006  angažovala v procesu s Vladimírem Hučínem vykonstruovaném tehdejší sociálně-demokratickou vládou, když přes zřejmá fakta svědčící o Hučínově nevinně podávala dovolání k Nejvyššímu soudu, přesně podle itineráře ČSSD.
V mediálně rozpitvávané kauze Čunek od počátku zdůrazňovala, že ona osobně se v ní nijak neangažuje a vyšetřování nesleduje. Ze lži ji přitom usvědčil její nejbližší podřízený. „Dá se říci, že paní Vesecká od počátku to vyšetřování sledovala. Pro závažnost té věci jsme požadovali informace od Vrchního státního zastupitelství v Olomouci,“ uvedl v polovině loňského roku ředitel odboru trestního řízení z Nejvyššího státního zastupitelství Stanislav Potoczek. Nejvyšší státní zastupitelství si totiž nechávalo pravidelně posílat zprávy o stavu vyšetřování. Podrobné informace dostávala na stůl i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. A to již od počátku vyšetřování. Následovaly podivné schůzky s místopředsedou Nejvyššího soudu Kučerou, ostravskou státní zástupkyní  Andělovou a Pavlem Němcem v Ostravě a na dalších místech. V okamžiku, kdy vyšetřovatel Šošovička Čunkův spis uzavřel a předal státnímu zástupci Obstovi, Vesecká razantně zasáhla.  

Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství odebrat kauzu Jiřího Čunka přerovskému žalobci provází řada podivných okolností. Existuje například přímé propojení mezi lidmi, kteří rozhodnutí připravili, a těmi, kteří později celou kauzu dozorovali. Podle dostupných informací  dostal úřad Renaty Vesecké Čunkův spis o 3500 stranách mezi 30. až 31. květnem. Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo překvapivě rychle, už 4. června. Jak mohl úřad tak rychle, tedy během dvou či tří pracovních dnů, prostudovat tak rozsáhlý spis? Podklady pro rozhodnutí připravovala státní zástupkyně Pavla Coufalová, která měla případ na starosti už delší dobu. Tato žalobkyně je přitom manželkou šéfa krajského státního zastupitelství v Brně Petra Coufala. A byl to také Coufal, který pak dohlížel na Arifa Salichova, k němuž nakonec spis doputoval.

Výsledek známe. Čunek je zpět ve vládě, ale případ ještě zdaleka nekončí. Kvůli mimořádnému zájmu sdělovacích prostředků a veřejnosti o nezvyklý způsob ukončení kauzy si  po Salichovově rozhodnutí  Vesecká vyžádala čtrnáctidenní lhůtu na jeho přezkoumání. O vyjádření požádala také brněnského krajského žalobce Zdeňka Dostála. A ten konstatoval, že zastavení stíhání bylo nezákonné… (Je ovšem třeba dodat, že vše proběhlo pouze interně a na veřejnost se tato informace dostat neměla.) Přesto po dvou týdnech prohlásila Vesecká Salichovův postup za definitivně platný!

Co se jí asi honilo hlavou? Necháš Čunka být – zůstaneš ve funkci. Nenecháš – poletíš!?