Kalousek by měl přehodnotit své postoje

„Vedoucí představitelé eurozóny se dohodli na plánu boje s finanční krizí, který zahrnuje poskytnutí záruk na mezibankovní úvěry do konce příštího roku a rekapitalizaci bank.“ Tato stručná agenturní zpráva  je tou nejdůležitější informací, která by měla konečně rozhýbat stagnující finanční trhy a pomoci zabránit dalším ekonomickým škodám. Zároveň jde však o tvrdý zásek do negativistické kampaně českého ministra financí Kalouska na státní zásahy do ekonomiky.

Zatímco se polemiky na téma finanční krize v posledních dnech točily především kolem státních garancí bankovních vkladů, expertům konečně došlo, že samotné garance by mohly ve svých důsledcích stáhnout ke dnu nejen celou řadu bankovních ústavů, ale také jejich ručitele – tedy  státy. Banky si totiž vzájemně přestaly půjčovat peníze (jde o velmi krátkodobé půjčky – řádově dny až týdny) a k dalším finančním operacím tak začala scházet likvidita. I v „dobře si stojícím Česku“, podle interních informací z několika bank, klesl objem mezibankovních půjček pod jednu třetinu „normálního stavu“, což způsobilo rapidní pokles počtu obchodních operací a tím i pokles tvorby zisku – jediného modus operandi, zdůvodňujícího existenci moderního způsobu financování.

Pokud se čeští politici neodhodlají k podobným krokům, vystaví český bankovní sektor značné nevýhodě oproti ostatnímu světu, což by ve svých důsledcích mohlo v dohledné době přinést i osudové otřesy v celé ekonomické sféře. V těchto dnech už prostě nejde o otázku „správnosti“ takového postupu, ale vzhledem k provázanosti finančních trhů o ekonomickou nutnost.

V případě bankovních vkladů se sice už objevily první převody peněz do rakouských a německých bank (100% záruk), ale jde především o velké vklady, které v celkovém objemu netvoří rozhodující procento. I to by se ovšem mohlo rychle změnit v případě další stagnace českého finančního trhu.