Jak se píše článek v MF Dnes aneb „dlouhé prsty Tlustého“

Se zájmem jsem si v MF Dnes přečetl článek Krystyny Wanatowiczové „A zase ten Tlustý?“, v němž se autorka snaží dopátrat „pravé příčiny“ nespokojenosti tří poslanců ODS se zněním vládního návrhu zákona o církevních restitucích. Nechci se zabývat problematikou církevního majetku – o tom jsem psal ve svém blogu zde – jde mi o morálně-etickou stránku elaborátu, která svědčí o stoupající bulvarizaci nejčtenějšího deníku v zemi.

Autorka se především snaží (v duchu podobných prohlášení některých představitelů ODS) čtenáři vnutit, že dubnové setkání Tlustého s volebním stratégem ČSSD Tvrdíkem u společné večeře v Hluboké nad Vltavou mělo za cíl především zablokovat církevní restituce v parlamentu. Jak k tomuto tvrzení došla nám už nevysvětlila. Naopak v další části poukazuje na Tlustého „nadstandardní vztahy s ČSSD“ opět v souvislosti se schůzkou. Pokud by se v té době projednával jiný kontroverzní zákon s nímž by Tlustý a spol. nesouhlasili, posloužilo by setkání s Tvrdíkem asi stejně. Na podporu obrazu „modrého rebela“ jí posloužilo také údajné ublížení Tlustému Topolánkem, když ho nejmenoval opět ministrem financí v současné koaliční vládě a nepřátelský postoj Kalouska k Tlustého chráněncům na ministerstvu. I když podobné dohady poslanec Tlustý nesčetněkrát už vyvrátil, některá média se k tomuto tématu při každé příležitosti vracejí. Když jde o bulvár, není se čemu divit. Klepy a pomluvy jsou jejich denním chlebem. Proč se ale k podobným praktikám uchyluje tzv. seriózní list?

Citování teorie spiknutí šéfa poslanců ODS Tluchoře – „Motivem podle mě není věcná podstata zákona, jde o útok na vládní koalici“ – neobjektivitu článku už nezachrání. Úlohou médií má být přece zejména informovanost veřejnosti – vytváření gloriol kolem politických osobností nebo naopak nasazování psích hlav nechme volebním managerům. A pokoutně odhalované sympatie či antipatie k jednotlivým politikům a vlastní politické názory by si měli redaktoři nechat v šuplíku nebo do hospody.