Přemysla Sobotku jsem považoval za solidního pravicového kandidáta na hlavu státu, tedy až skončí Klausův mandát. Zcela jednoznačně pak u mne vítězil v porovnání s tím, jaké panoptikum hrůzy nám nabízí levicové spektrum, v čele s Paroubkem. Bohužel krok, ke kterému zjevně neuváženě přistoupil P.Sobotka, když vyzval Mirka Topolánka k odchodu z funkcí a kandidátky do voleb, můj zatím kladný pohled na něj poněkud zastřel.
Máme dva měsíce do voleb, prefence zrovna nelízají horní hranice grafu, peněz se nedostává a kampaň tedy poněkud stagnuje, takže bych očekával rychlou a efektivní společnou protireakci na zjevně účelové zneužití materiálů, vynesených z neformálního povídání Topolánka s redaktorem gayčasopisu LUI. Místo toho je tu výstřel do vlastních řad, ovšem bez pořádné prachové náplně a hlavně bez perspektivy a vize pokračování věcí příštích.
Topolánka skutečně nemusím, jedná často impulzivně a nedomyšleně, hubu má nevymáchanou a moc si do ní nevidí, k politickému cíli směřuje tvrdě a bez skrupulí, osobní cíle si také umí zařídit hlava nehlava. Ale takový je už léta, nikdy nebyl jiný, tak proč nyní takový humbuk? Vždyť v čele ODS jsou přesně takoví lidé, jaké tam členská základna poslala, lidé, kteří chtěli do toho politického marasmu vlézt a byli mj. i Přemyslem Sobotkou zvoleni a podporováni.
Chápu, že je třeba někdy bouchnout do stolu a říct "tak už dost". Ale když se řekne A, musí být jasné jaké bude to B, jinak je jakékoliv hrdinské gesto jen plácnutím do lavóru s močůvkou. Pokud chtěl Přemysl Sobotka očistit svou stranu od negativně vnímaných lidí a jejich neuvážených výroků, měl také přijmout jasnou odpovědnost za budoucí vývoj a navrhnout cestu, jak k cíli postupovat. Když toto neudělal, ODS poškodil více než výroky MT a šance na to, že po volbách nebude tato země ještě oranžovorudější, než doposud je, zase o něco klesly. A to mi jako výsledek hrdinského gesta Přemysla Sobotky, přijdě poněkud tristní.
Stejně tristní, jako stav politického života této země po dvaceti letech svobody. Ale nalejme si čistého vína, za ten stav nemohou politici a jejich nohsledi jen sami. Za ten stav jsme v plné míře spoluzodpovědní všichni, tím že jim to trpíme, že je opakovaně volíme, že se straníme veřejného života a nejsme ochotní jít vlastním jménem a vahou vlastní osobnosti do boje za normální stav a slušnou společnost. Jen tak kušníme a klábosíme po hospodách, píšeme slinty do webových diskusí a přidáváme se na Facebooku do nesmyslných skupin v marné naději, že to někdo někdy za nás nakonec zařídí.
Nezařídí, samo od sebe se prostě věci nedějí. Dokud se nezvedneme ze židlí a nepůjdeme k volbám, ať už hodíme hlas některé menší pravicové straně, nebo na kandidátce ODS důsledně nezakroužkujeme nové tváře z regionů, třeba se nějaká z nich ukáže tou správnou.
