Častokráte se tu psalo o řidičích mužích a jejich nevybíravém stylu jízdy, nadávání za volantem a oplzlým posunkům na ostatní kolemjedoucí. Poměrně často s poznámkou o ženách, které toto nečiní. Můj dnešní ranní zážitek mi umožnil nahlédnout trošku pod pokličku našim milým řidičkám.
Neco veseléhowww.srandicky.cz
Jel jsem výjimečně autem, musím do servisu s klimatizací. Normálně jezdím klidně sockou (viz má předchozí příhoda v článku „Mladší, uvolněte místo starším"), nicméně dnes se mi auto hodilo, při pondělku nějak nezafungoval budík.
Stojíme takhle kousek před semaforem s červenou, v sousedním pruhu kousek přede mnou trolejbus, mírně zajetý do zálivu na zastávce. Mladá řidička vedle mne se zjevně nechtěla pasírovat úzkým pruhem kolem trolejbusu, takže spořádaně čekala za ním. Za námi se začalo ozývat troubení. Říkám si pro sebe:
„zase jeden mladý rozvášněný spěchající řidič".
Trolejbus se rozjel a čekající řidička za ním. Kolem mne pomalu projíždělo ono troubící auto. Za jeho volantem sedí rozvášněná mladá žena či dívka, zhruba stejného věku jako ta v autě před ní, podle kmitočtu pohybu rtů velmi intenzivně nadávající a navíc mohutně hrozící vztyčeným prostředníčkem na tu „nánu před sebou". Ještě když jsem kolem ní na křižovatce opět projížděl, zjevně pokračovala v nadávání, její ústa byla stále v pohybu.
A tak pro mě padl další mýtus - mýtus o klidných a spořádaných ženách za volantem a o téměř výhradně mladých vzteklých řidičích mužích. Jako u každého „pravidla", jsou i zde jisté výjimky. Dnes mi jedna ozvláštnila cestu do práce. Při pondělku příjemné pobavení. Díky vám za ně, vzteklá řidičko a trochu klidu za volantem by neškodilo.
Na závěr něco pro pobavení, převzato z www.srandicky.cz.
