Při projednávání Janotova balíčku, jsem napsal blog „Šetřit se nebude?", o neochotě snižovat rozpočtový deficit. Nyní se nám od J.Paroubka dostalo odpovědi - „šetřit se nebude"!
Bilance rozpoctu CR 1997 - 2009Zdroj dat - MF CR
Janotův balíček sice nakonec prošel, ovšem v současné době nám sociální demokracie slovy svého předsedy říká o dalších potřebných úsporách, navrhovaných ministrem Janotou, že „nepřipustí jejich zavedení do praxe"! A že jde o „likvidaci výdobytků sociálního státu". Kam náš státní dluh přivedlo vršení takovýchto „výdobytků", to už ovšem z úst největšího ochránce „obyčejných lidí" neuslyšíme.
Dlouhodobě je náš státní rozpočet tu více, tu méně v mínusu (viz graf). Začaly to ještě Klausovy vlády, tuším v době krize kolem roku 1997, měrou čím dál vrchovatější však v nastaveném trendu pokračovaly vlády sociálně demokratické, a to i v době, kdy byla velká konjunktura a poměrně značný hospodářský růst. Tehdy začaly nabobtnávat tyto Paroubkem zmiňované „sociální výdobytky" (podobnost s výrazem" výdobytky socializmu" jistě není náhodná). Skutečně je nezbytně nutné zatěžovat naše děti dalšími dluhy jen proto, aby se udržela vysoká míra přerozdělování a rozdávání např.„třináctých důchodů" v době, kdy se inflace limitně blíží nule (viz. míra inflace)? (Velmi vtipně to vystihl dnešní Kemel.)
Považuji se za obyčejného člověka. Doma hospodařím tak, abych na konci měsíce neměl hromádku menší, než na začátku, pokud nepodnikám větší nutnou investici (např. roční šalinkarty pro celou rodinu, nákup nové pračky za opotřebenou apod.). Vždycky si sakra rozmyslím, jestli je výdaj nutný a efektivní, a když nerostou zdroje nebo nemám dost našetřeno, tak nemohu zvýšit dětem kapesné či koupit nový počítač, byť by to jistě bylo fajn. I z toho mála, co zbyde, si vytvářím rezervní polštář, byť je to někdy hodně náročné. Těžko bych v rodině uspěl s požadavkem, že chci přispět od svých lépe zajištěných příbuzných třeba na kredit do mobilu svých dětí. Ačkoliv by to příbuzným jistě neublížilo, mě by hanba fackovala!
Ne tak sociálně demokratické „ekonomy" - ti zachování spotřeby méně majetných klidně hodlají zajistit zvýšeným stěrem výšepříjmových a nemravné jim to nepřipadá. Ale to bychom od nich chtěli asi moc, když jejich „ministrem financí" může být nekvalifikovaný ekonom, co šel ze školy rovnou do politiky, ovšem jinak tabulkově "nejoblíbenější politik" B. Sobotka, kterému nesnížila „rating" ani aféra s poslaneckými náhradami, za které si pořídil luxusní bydlení.
Kdo do těch tabulek oblíbenosti ty odpovědi posílá by mě fakt zajímalo!
