Zprostředkovávají média pravdivý obraz společnosti, nebo vytvářejí jen virtuální realitu, tvořenou skandálními zprávami jako jsou "Paroubkova vejce" či "Topolánkovo péro"?
Malí hasiciwww.bambiriada.cz
Do mediálního blogového kyberprostoru jsem vstupoval poměrně nedávno s asi naivní představou, že alespoň malinkou částí do něj pomohu vnést i trošinku jiná témata. Něco o dětech a jejich radostech, o práci, kterou jim část nás dospělých dobrovolně věnuje, o čase, který s nimi strávíme, o aktivitách, které pro ně připravujeme.
Nezastírám, že více blogů jsem dosud napsal o politice a politicích, zjistil jsem, že mě to také baví a je s tím občas i větší sranda. Lidé v diskusích pod takovýmito články reagují více a s větším zanícením. Přesto se snažím psát i o tématech, kvůli kterým jsem do blogosféry šel.
V pátek jsem procházel většinu našich internetových novin a hledal zmínky o poměrně stěžejní celorepublikové akci neziskových organizací dětí a mládeže - Bambiriádě. Letos již jedenáctý ročník, nad kterým převzala záštitu manželka prezidenta, který se konal ve dvaceti městech po celé republice a kterého se účastní stovky občanských sdružení, tisíce dobrovolníků a desetitisíce návštěvníků - rodičů s dětmi i dětí samotných. Hledal jsem alespoň jeden článeček, malou noticku, pár řádek svědčících o tom, že si naše slovutná novinářská obec všimla, že tu vůbec něco takového je. A co? V podstatě nic. Jeden článek na iHned, na ČT24 informace o změnách v pražské MHD v souvislosti s Bambiriádou, nějaké regionální zpravodajství. Mediální smršť. A iDNES.cz, prý "nejdůvěryhodnější zpravodajský portál na českém internetu", akci nezaregistroval vůbec.
Zato jsem se zde dočetl, že se britští a čeští meteorologové přou o nový druh mraku, nebo že se Kurnikovová strefila míčkem do fotografa. Taky že nějaký gambler vykradl banku a hned všechno prohrál, či že se nějací lidé hádali o slevy před ještě zavřenou prodejnou. Samé důležité zvěsti, bez kterých bych snad ani nemohl jít spát. O dětech se v té době psalo jedinkrát - o lehkém průjmovém onemocnění dětí z Prahy na škole v přírodě v Jižních Čechách. Takže zase akorát negativně.
A tak jsem v pátek sedl k poči a napsal alespoň blog na téma Bambiriáda a co že tam rodiče se svými dětmi mohou najít. Když už nejsou schopni těch pár informací z tiskové zprávy bambiriádního štábu a obsáhlého webu www.bambiriada.cz do článku dát lidé za to placení, udělám to alespoň já, coby amatér. Pár lidí si to snad přečte a část z nich si třeba všimne, že se tento víkend v naší české kotlině konají i jiné velké akce, mimo voleb a rasistických demonstrací, akce pro děti a s dětmi.
Bohužel ne. Poměrně zakrátko byl blog stažen, neboť (cituji) "na titulní stranu blogu však není dle kodexu možné zařazovat reklamu a pozvánky na konkrétní akce", jak jsem byl administrátorkou ve vší slušnosti upozorněn. Ano uznávám, při naprosto rigidním výkladu kodexu blogera jsem skutečně zval na konkrétní akci. Ovšem na akci celorepublikovou, s jejímž pořádáním jsem já osobně letos neměl nic společného. Asi jako kdybych lidi zval na východ slunce, zatmění měsíce nebo k volbám. Koneckonců v tu dobu na blogu byly desítky článků s upozorněním na volby a výzvami, aby lidi šli volit.
Asi si teď řeknete, že tu fňukám nad jedním staženým blogem. Ne v tom to není. V poslední době bylo na iDnesu staženo blogů hromada. Mě štve jiná věc. V dětských organizacích pracují dobrovolně bez nároku na odměnu tisíce dospělých a dospívajících, v rámci Bambiriády se mnozí z nich již dlouho dopředu zabývají přípravou a zajištěním akce, pak stráví tři dny samotnou prací organizátorů a průvodců akcí, ve všech bambiriádních místech se vystřídají desetitisíce spokojených dospělých a nadšených dětí (kvalifikovaný odhad hovoří o 200.000 návštěvnících během celého víkendu).
A většina zpravodajských médií si takové akce ani nevšimne. Zajímají je spíš Paroubkova vejce a Topolánkovo péro. Že vám není hanba!
Ne nejsem naivní, dělám v této oblasti už dost dlouho, abych věděl, že z nás mediální hvězdy nejsou a nikdy nebudou. Leda když se někde objeví nějaký pedofilní úchyl nebo táborový úraz se smrtelnými následky, hromadná otrava jídlem na škole v přírodě nebo rasistická omladina v cikánském ghetu. To jsou tak jediná témata o dětech a mládeži, zajímavá pro většinu novinářů z velkých médií. Nemáte lidi pocit, že to je špatně?
Neříkám, že by se nemělo psát o problémech, ale stejná pozornost by se měla věnovat i kladným událostem, pozitivním příkladům a oceněníhodným aktivitám. Jinak si obecná veřejnost buduje vcelku oprávněný pocit, že svět je samé násilí, podvody a politika, a to přece není pravda!
