Diskuse
Russian spy ship
Děkujeme za pochopení.
J15i77ř46í 15H10e15r50m62á40n66e83k
Článek je příliš dlouhý a při svém věku jsem ho nepobral celý. Zaujalo mě ale toto (viz níže). Protože, pokud měl být voják základní služby připuštěn k tak cenným a hlavně tajným informacím, o kterých autor píše níže, tak ho VKR (vojenská kontrarozvědka) musela mít na třikrát proklepnutého včetně všech příbuzných a významných známých a v době, kdy jsem sloužil já (1974-1975) by informace tohoto druhu dostal do rukou pouze člen KSČ.
V malé kanceláři na velitelství divize jsem obsluhoval dálnopis a mimo jiné odesílal pravidelná hlášení VKR (vojenské kontrarozvědky) na Hlavní politickou správu do Prahy. Stal jsem se tak superpráskačem, odesílal jsem „kontrarozvědné“ zprávy, co kdo z vojáků řekl, kdo nadával jen do p..i, kdo komunistům a kdo prohlašoval, že se na vojnu vy...e.
J45a28r61o38s45l51a80v 82N40á36p10r39s11t30e77k
já tedy nevím, jak tomu bylo v letech 1966-68, ale o cca 12 let později, kdy jsem byl na vojně já, obsluha dálnopisu spočívala v tom, že ten vojín do dálnopisu strčil děrnou pásku, kterou dostal v jiné kanceláři od lampasáka a během pár vteřin odeslal. Většinou ani nevěděl , komu to posílá. A samozřejmě, text byl šifrovaný obsluha dálnopisu přístup ke klíči neměla. Podobně, když přišlo něco dálnopisem, vyděrovalo se to na pásku a on ji jen odnesl nadřízenému.
Takže nějaké fantazie o tom, co a kam posílal a dokonce váhal zda to poslat, svědčí o tom, že pan autor ani neví, o čem píše.
J55i21ř82í 33H62e66r31m60á11n69e51k
Podle mě to byla spíš mapa cvičení místo té vymyšlené. Něco dobývat musím a když je to třeba Mnichov, zní to daleko realističtěji, než dobývat smyšlené lokality jako třeba my: "Ulachov" a "Verboza".
J14a94r17o62s76l58a25v 43N79á17p59r34s20t60e83k
Taky jsem byl na vojně u spojařů a taky jsem zažil několik "velitelskoštábních" cvičení.
Vždycky se řehtám, když čtu podobné bláboly spatlané z neověřených vzpomínek cca 50 lidí a vydávané za vlastní zážitky.
J42i56ř11í 15H47e44r84m31á58n39e79k
Je to snůška smyšlených nesmyslů okořeněná několika fakty.
T17o13m27á23š 67T59a67t93í47č85e74k
Zajímavé. Za jednoho režimu nechtěl vojáčit, za druhého šel dělat bachaře.
L77e59o50n23a 67B50l70a95h85o71v71á
K nejapným poznámkám o bachaři nutno dodat, že JUDr. Milan Hulík, Ph.D., před rokem 1989 poskytoval právní pomoc řadě disidentů - Jarmile Bělíkové, Petru Cibulkovi, Petru Uhlovi, Františku Stárkovi, aktérům procesu s Plastic People a dalším. Kromě jiného se specializuje na trestní právo a oblast lidských práv.
Byl členem VONS (pro neznalé Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných).
Po roce ́89 se stal ředitelem odboru inspekce v nově založeném Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (dnešní BIS), působil jako předseda prověrkové komise ve Sboru nápravné výchovy (dnešní Vězeňská služba) a později byl prvním náměstkem ředitele SNV. O stavu českých věznic toho věděl určitě víc, než kdokoliv jiný!
L96e51o22n25a 65B48l98a66h25o23v97á
Pane Hulíku, v blogu vzpomínáte generála Veselého, dnes už legendární postavu, na Velitelství západního vojenského okruhu zvanou Franta Vápno. Tu přezdívku si Veselý vysloužil tím, že bazíroval na bílých obrubnících chodníků podél celých kasáren, které minimálně dvakrát do roka záklaďáci natírali vápnem.
Veselý ale bazíroval na kde čem, a nejraději ze své kanceláře pozoroval dění na dvoře kasáren, která byla na protější straně silnice. Jednoho dne se nad bránou kasáren objevilo obrovské plechové monstrum s nápisem Sovětský svaz mírová hráz a pár rudých hvězd k tomu. A všichni byli spokojení. Frantu Vápno potěšila vysoká politická uvědomělost jeho zelených oveček a vojáky a jejich velitele zase fakt, že Franta Vápno už přes to monstrum na dvůr nevidí a nemůže je buzerovat.
V44á34c92l47a18v 63C45i86b28u22l27k53a
víceméně souhlasím, i koncem osdmdesátých let bývala vojenská cvičení koncipována stylem : NATO zaútočilo, během dvou dní došlo k zatlačení spojeneckých vojsk(varšavské smlouvy) asi tak k Plzni, třetí den se konal protiútok a během šestého, nejpozději sedmého dne měly býti naše tanky zhruba u Štrasburku. pak nastalo takzvané příměří, vyjednávání a konec cvičení
A62l98e11š 51P83r31e96s29l56e57r
Na tomto textu mě zaujalo, že autor je (byl) bachař. K tomu snad není třeba co dodávat.
V79o66k95o18u42n 96V40l83a22d94i80m89i16r
Mne ani ne. Ono bylo neco jineho bachar za komunistu a bachar po sametu.
J86i32ř27í 40Ř45e30z38n94í84k
Dotaz: Jakým způsobem jste se měli dostat do Francie na cílové místo v těch tancích? Po vlastní ose? Po kolika kilometrech v tom případě jste měly měnit pásy?
Kde ty pásy měly být uskladněny? Jak měly být přepraveny na cílové místo?
Jak často byla procvičována jejich výměna? Jak dlouho tato výměna trvala?
I49v34a87n 63M32a34r59e38k
Mohu jen dosvědčit, že za komárů jsem odvezl po železnici množství voj.transportů, zpravidla na nějaké cvičení a nebo z něj.
O připravenosti armády k okamžitému zásahu při ohrožení republiky nebylo lze pochybovat.
Při jednom takovém návratu z voj.cvičení ze Šumavy, které se jmenovalo tuším "Vltava" ? rozhodl po zastavení v jedné stanici velitel transportu , že celé mužstvo včetně velitelů se občerství v nádražním výčepu. Souhlas na to si vyžádal u dopravní kanceláře postávajícího a pokuřujícího tam posunovače.
Celé mužstvo se v srpnovém vedru hnalo úprkem do staničního výčepu ve snaze zaujmout co nejvýhodnější místo ve frontě na občerstvení. Když zmizel poslední voják ve výčepu, uviděl jsem, jak se odjezdové návěstidlo změnilo z polohy stůj na volno .Vzápětí vyběhl z dopravní kanceláře i výpravčí a vypravil mě.
Sovětský "Sergej" zaburácel a neuvěřitelným odpichem počínal ujíždět ze stanice i se za ním naloženými tanky.
Z bufetu vyběhl velitel transportu, posunul si brigadýrku do týla a nevěřícně zíral na okolojedoucí a mizející transport.
Po sedmi kilometrech jsem byl ale mimořádně zastaven v následující stanici.
Z předchozí stanice, kde jsem zanechal opuštěný mančaft byl zanedlouho narychlo vypraven zvláštní, narychlo sehnaný motorový vůz, který celou posádku asi po půl hodině přivezl ke svému transportu.
Tehdy chtěli velitelé nebohého výpravčího po odjezdu ze stanice lynčovat, on se ale ohradil, že jim žádný souhlas k opuštění jejich vlaku nedal. Posunovač, který jim svolení dal se někam vypařil. No a mě? Na mě si netroufli, byl jsem na sovětském stroji a to mě asi zachránilo ?
Tak takových příhod jsem zažil jako mašinfíra až až, staly se ale jen mně a nemám potřebu si nic vymýšlet, ani fantazírovat.
I64v32a59n 85M54a35r51e98k
Celkem hezká báchorka p.Hulíku, nebudu meditovat nad tím, co je v ní vymyšlené a co se skutečně mohlo stát ?
Já si vojnu pamatuji trochu jinak, i když jsem ji vykonával zhruba ve stejném období jako Vy. Narukoval jsem tehdy jako strojvedoucí (v r.1969) k železničnímu vojsku v Olomouci prováděli jsme ale generální obnovu žel. tratě na Slovensku mezi stanicemi Topolčany a Bánovce n/Bebravou. Zážitků bylo "neurekom" ,ale politika pro nás byl pojem neznámý. Makali jsme jako barevní. I přesto jsem zažil to, o čem se jiným u armády mohlo jen zdát. Dnes už by mi to někdo snad ani neuvěřil. Stalo se to v historii armády poprvé a též i naposled.
Jinou věcí je, že železniční vojsko bylo po něžné zrušeno, což se zanedlouho ukázalo jako velká chyba, protože asistovalo zhusta při odstraňování různých kalamit, jako byly povodně a jiné mimořádné události.
A30l48e56š 43P10r31e72s72l92e24r
K té báchorce se přidávám. Mám dojem, že Lidové noviny v letech, které autor uvádí, nevycházely...
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1261x