Celkem dokonalá past
Sestupuju ve stárnoucím pražském věžáku o pár podlaží níž. V diskrétním šeru nehostinné chodby už na mě čeká Jirka. Dobrej chlápek, kamarád. Kdysi jsme s takovou poněkud páprdovskou partičkou hrávali fotbálek a následně se stavovali na jedno. Dneska zbylo jen to občasné pivko. To si tady čas od času pokoutně domlouváme. Proč takhle? No protože už to prostě jinak nejde! Nejen stěny tu totiž mají uši…
„Čus! Tak co, pardále,“ zahajuju tlumeným hlasem konspirační schůzku, „kdy vyrazíme?“
„Špatenka, kámo,“ mírní mě zkroušeně, „mám utrum.“
„No neblázni… A proč jako?“ neskrývám pološeptem rozladění.
„Ani se neptej,“ mávne rezignovaně rukou. „Minulej tejden jsem se chtěl jako zdejchnout,“ vysvětluje Jiří, „a vzal sem si takový ty chytrý hodinky, no co sem dostal k Vánocum. Že se půjdu projít. Jako že pokus o hubnutí…“
„No neke! A co dál?“ vyzvídám.
„Jitce sem prostě nabulíkoval, že jako budu chodit nejmíň dvě hodiny,“ povzdechne si, „jenomže vona si to z toho krámu potom nějak zpětně vytáhla. Prej sem ušel rovnejch 846 kroků.“
„Člověče, to ses teda dobrej!“ pravím obdivně, „to já bych teda nedal…“
„Nedal? Co blbneš, prosim tě. To je totiž akorát vzdálenost tady vod baráku na zahrádku tý naší knajpy a zpátky! Stará nelenila a celý si to prošla… Souhlasí to na metr. Takže jak ti řikám, máme po žížalkách,“ uzavírá Jirkův přidušený bas zdrceně.
Moderní technologie… Náš budoucí konec. Neodvratná výhledová zkáza.
Všechno to začalo před pár lety Jirkovým bezelstným rozhovorem v autě. Měl tehdy fungl nový smart phone a bavil se s manželkou o možné koupi televize. Než dojeli domů, měli oba plné mobily reklamy na uvažovanou TV. Jednu z těch chytrých si posléze vybrali. Zanedlouho, jednoho krásného večera, před ní neprozřetelně rozprávěli o letní dovolené. Řecké ostrovy, začátek září… Do hodiny byli zavaleni nabídkami. S požadovaným termínem, destinací, cenovým rozpětím…
Ano. Velký bratr totiž nikdy nespí.
Zpočátku jsem se jaksi zdráhal uvěřit. Můj domácí kontrolní pokus ovšem dopadl naprosto stejně.
Jirka tyhle záležitosti prožívá poměrně těžce. A čím dál víc mě krmí různými jobovkami: co se všechno dá vyčíst z plateb kreditkou, co dokáže průměrný hacker s kamerou domácího notebooku a s běžným účtem, co všechno by o majiteli mohl zazpívat chytrý mobil…
Onehdy mě pozval na kafe. Chystal se prát v chytré pračce. Ty vado, ten přemoudřelej zázrak ho peskoval jak malýho Jardu. Na mou duši! To bylo samé Mám ráda přírodu. Až dám vědět, hned mě laskavě vypni, ať neplýtvám energií // Není těch 60 stupňů na bavlněná trička příliš? // Zacházej se mnou ohleduplně! Copak nevidíš, že jsem víc než pouhá pračka?
„Vsadím se,“ pravím pobaveně, „že kdybys náhodou smíchal bílý a barevný prádlo, tak by se na displeji objevilo: Ještě jednou to zvoráš a řeknu to manželce!“
„Jo. Přesně. Už se stalo,“ běduje můj hostitel, „já se z toho…“
„Hele, Jirko, ber to z tý lepší stránky,“ utěšuju ho, „zatím si tu pořád ještě můžeš svobodně sednout na kadibudku bez toho, aby ti chytrý prkýnko měřilo teplotu, tlak, cholesterol, míru stresu a posílalo tě fofrem k doktorovi!“
Fakt děs! Člověk aby neustále trnul, kdy ho zase vyplísní chytrá varná konvice, vysavač, mixér, fén… Když jsme u toho ? já teda už nikdy víc nevlezu na tu naši pitomou chytrou váhu! Což o to, člověk by se i občas rád podíval, jak na tom je, ale kdo má, probůh, poslouchat ty její věčný dietetický kecy?!
Tyhle zázračné vymoženosti mě jednou zničej. Není to tak dávno, co se mi ve slabší chvilce zachtělo opětovně začít hubnout. Vzpomněl jsem si na Nintendo. Skvělá věc! Když byli kluci malí, tak jsme se na tom pořádně vyblbli. Tenis, fotbal, golf… Nejvíc mě bavil slalom. A skoky na lyžích. To si člověk stoupne na takovou platformu, kouká na obrazovku a musí se v pravý čas razantně odrazit ? přitom ale zůstat na té desce.
Jednou to s námi zkusila i babička. Odraz byl sice vzorový, jenže ho neustála, přepadla a chytla se rukama protější skříně. Nohy nicméně předpisově setrvaly na odrazové desce, a tak metry utěšeně naskakovaly… Zatímco jsme my, žabaři, trapně atakovali metu 70 metrů, ona na první pokus doplachtila na značku 864 metry… No, brala tehdy samozřejmě zlato.
Ale zpátky k tomu předsevzetí: pouštím, celý natěšený, tu hru a po chvíli nevěřícně zírám na velkoplošnou obrazovku. Stojí tam potupné: Dobrý den, Milan! Jak se máte? Je všechno v pořádku? Nevysedáváte pořád na gauči? Už jste s námi nesportoval 2765 dnů…
Tomu se říká ťafka! A to mi ke všemu moje drahá oznámila, že hodlá koupit chytrou ledničku. Super! Ta bude vedle pravidelného bonzování nepochybně dávat rovnou přes prsty.
Milan Hrdlička
Kdo všechno uměl česky?
No, bylo by to procesí vskutku požehnané. Úplně by postačovaly celebrity. Vladaři, světci, umělci a další ctihodní potentáti. Nabízí se logická otázka: která ze všech těch VIPek by asi byla nejslavnější?
Milan Hrdlička
Čeština jako holubník?
Mnozí z nás mají rádi v podstatných záležitostech pořádek, jasno. Řád. Tedy nikoliv neřád. Není divu. Od něj to totiž bývá pouhý krůček k holubníku. A pak, jen co by kamenem dohodil, máme už co do činění se svinčíkem...
Milan Hrdlička
Kterak ta naše čeština němčinu válcovala
Himlhergot, slyšeli jste? Že prej byla čeština ve vztahu k němčině imrvére v defenzivě... Tak to teda halt! Podobným bludům je třeba urychleně a jednou provždy učinit přítrž. To se ještě uvidí, kdo koho válcoval!
Milan Hrdlička
Hranolka!
Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,
Milan Hrdlička
Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)
Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.
Další články autora |
Trump se vrátí do Bílého domu. Urval klíčové státy, prohlásil se vítězem
Sledujeme online Donald Trump zvítězil v amerických prezidentských volbách. Získal klíčovou Pensylvánii, jeho...
Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství
Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství...
Čeká nás zlatá éra Ameriky, uzavřeme hranice, slíbil Trump ve vítězné řeči
Výsledek amerických prezidentských voleb je dosud největším politickým vítězstvím. Za jásotu svých...
Mám rakovinu, oznámil ministr Válek. Objevil ji screening, čeká jej operace
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil, že má rakovinu. Prohlásil to na tiskové konferenci k...
Feriho převezli do vězeňské nemocnice. Hrozila nákaza HIV, uvádí média
Bývalý poslanec Dominik Feri, který si odpykává trest za znásilnění dvou dívek a další pokus o...
Sestavování Evropské komise se komplikuje, problémoví jsou tři kandidáti
Sestavování nové Evropské komise se komplikuje. Spojenectví politických frakcí, které měly novou...
A znovu hromadné evakuace. Těžce zkoušený španělský jih sužují lijáky
Jih Španělska po ničivých záplavách z konce října, které si vyžádaly přes 220 obětí, znovu čelí...
Kritika modrých zón ve Zlíně. Věcnou debatu okořenilo pár ostrých výpadů
Zhruba sedmdesát lidí přišlo v úterý do obřadní síně zlínské radnice, aby mohli diskutovat s...
Deportujme lidi usvědčené z násilí vůči izraelským fanouškům, žádá Wilders
Vůdce nizozemské krajní pravice Geert Wilders ve středu v parlamentní debatě navrhl deportaci lidí,...
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 918x