- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Také Věci veřejné se dnes vyznamenaly. Nejprve chtěly o 14 miliard korun víc pro dopravní infrastrukturu, potom si určily 9 miliard jako naprosté minimum, aby se nakonec dnes ústy ministra dopravy Pavla Dobeše rozplývaly z přídavku 4 miliardy, které stačí asi tak na 3 km dálnice. Je to tak nějak stále stejné - nejprve výkřik, hrozba vládní krizí a potom ústup do předem připravených pozic. Nevím, jestli jsme dnes viděli 35. nebo už 36. díl této nudné telenovely. Dnešní politika ztratila smysl. Pokud je něco nepřekročitelné v pondělí, musí to být nepřekročitelné i v úterý a dokonce i v sobotu a neděli. Prostě a jednoduše nastane čas, kdy je potřeba praštit do stolu, vykřiknout a vydržet, a to i za cenu ztráty židle.
O politice se říká, že je špinavá. Nevím, jestli je špinavá, určitě je ale divná. Když vidím dva politiky z různých stran politického spektra, jak se u řečnického pultíku počastují mnoha zoologickými výrazy a urazí se do pátého kolene, aby spolu za půl hodiny za doprovodu televizní kamery odcházeli v objetí a s úsměvem vstříc zářným zítřkům, chápu rozmrzelost lidí nad tímto drahým divadlem. Určitě by si radši dvakrát do roka koupili lístek do národního a podívali se, jak hrají opravdoví profesionálové. Ti mimopražští by kulturní zážitek určitě spojili s prohlídkou našeho krásného hlavního města a určitě by i něco utratili, aby se nám ten státní rozpočet trochu plnil. Od politiků by lidé určitě mnohem raději než špatné divadlo chtěli, aby program, s kterým kandidovali, platil i druhý den po volbách. Aby u nich našli zastání, aby cítili, že jim stát v těžkých dobách pomůže. Odpradávna se lidé v těžkých dobách uchylovali za městské hradby, když přicházel nepřítel, odpradávna byly pro ty nejpotřebnější a nejchudší zřizovány chudobince, špitály a sirotčince.
Opravdu nevolám po tom, abychom štědře rozdávali dávky „nemakačenkům“ a lajdákům. Slušný člověk však má v nouzi právo na pomoc svého státu. Dnes se na to zapomíná a z občana se stává chodící peněženka, která stále více odvádí státu na DPH, na spotřební dani, na všech možných poplatcích. A pokud se nemýlím, tak dalším krokem této vlády bude snaha o zvýšení DPH na 19% již od příštího roku. Přesně tak si totiž vyloží současnou prognózu MMF, která nám přisuzuje růst HDP pro příští rok o 0,8% nižší, než na který ministerstvo financí postavilo příjmy pro dnes schválený rozpočet. O tom, že by konečně došlo ke zdanění některých nevýrobních monopolů nebo zavedení progresivní daně, nikdo uvažovat nechce. Rezignujeme naprosto zbytečně na výběr přímých daní a vybíráme nepřímé od našich občanů. Kde to skončí? Úplně stejně jako v té pohádce, tam se utíkalo do země krále Miroslava beztrestně zpívat. Dnes se půjde z Miroslavovy země nakupovat jinam. Nám už dnes v Německu nakupuje celé příhraničí. Když už dnes je lahvová „dvanáctka“ Prazdroj levnější v Mnichově než v Plzni, je to vážně na pováženou. Jestli je cílem této vlády, abychom vyváželi naši se ztenčující spotřebu do zahraničí, jsou na dobré cestě.
Další články autora |