Toto pravidlo platí teď v případě dopravy více než dvojnásobně. Kvůli trestuhodné liknavosti pravicové vládní koalice totiž hrozí, že zaplatíme Evropské unii nemalé finanční prostředky. Důvodem není nic jiného, než že neplníme to, co jsme slíbili a k čemu jsme se zavázali. Jinými slovy, chybí nám nezávislý regulátor železniční dopravy. Abychom porozuměli celé situaci, je potřeba malý historický exkurz.
Státy EU se na počátku 21. století shodly na nutnosti liberalizovat železniční trh. Aby nedocházelo jen k „vyzobávání hrozinek“ v podobě provozu privátních subjektů na nejlukrativnějších tratích, nebo na druhé straně k diskriminaci těchto firem, je potřeba stanovit jasné mantinely soutěže. Ty musí následně hlídat regulátor. Tento nově vzniklý regulační úřad by měl být arbitrem při řešení možných sporů mezi jednotlivými provozovateli a měl by hrát nezastupitelnou roli také při celkové organizaci železniční dopravy. Efektivita této služby, která je obvykle dotovaná z veřejných rozpočtů, je možná jen při stanovení a následném dohledu nad dodržováním průhledných a především rovných pravidel pro všechny, kteří chtějí železniční dopravu provozovat.
Nezávislý regulátor, přestože jsme liberalizaci železnice zahájili, u nás není. Evropská komise vyhodnotila již v roce 2010 naši liknavost při přípravě příslušné legislativy, jako nezájem věc řešit. Po několika urgencích, na které nikdo nereagoval, proto podala na Českou republiku žalobu. Paradoxně to během uplynulých tří let nikdo z příslušných vládních ministrů nevzal jako signál k nápravě a s nezávislým regulátorem dokonce nepočítá ani novela zákona o železniční dopravě, kterou připravuje Nečasův kabinet. Očekávat tak můžeme brzy verdikt v podobě pokuty, případně penále. Soudní stolec zřejmě ani nemůže rozhodnout jinak, protože protiprávní stav potvrdil ve svém stanovisku i generální advokát. Jeho závěry jsou obvykle pro Evropský soudní dvůr klíčové.
Sankcím je stále možné se vyhnout. Důležitá je přitom rychlost, ochota a vůle implementovat příslušnou legislativu, která bude odpovídat evropským standardům. Sociálně demokratičtí poslanci právě takové změny při projednávání novely zákona o železniční dopravě navrhnou. Česká republika si v tomto případě již nemůže dovolit žádnou další prodlevu, protože právě teď hrajeme nejen o čas, ale především o peníze. Hlasování o nezávislém regulátorovi v Parlamentu ČR tak bude i jakýmsi lakmusovým papírkem, který ukáže, zda je odpovědnost pravice vůči České republice míněna vážně, nebo zda se jedná jen o pouhé rétorické cvičení.
