Progresivní daň, jaká to zrůdnost!

Nadpis je myšlen ironicky. Odpůrci progresivní daně argumentují paradoxně v duchu sociálního rovnostářství tím, že nejmajetnější občané platí v absolutní hodnotě větší daně než střední vrstva a vadí jím, že nemajetní platí jen velmi malé daně. Vždyť jsme si přece všichni rovni, tak proč by měli boháči platit více? Ideálem by pro ně bylo, aby všichni platili stejně. Chudej, bohatej všichni by měli platit stejnou daň třeba 10 000 Kč mesíčně.

To by ovšem bylo nespravedlivé. Daň státu se platí hlavně za „ochranu" před ostatními „ochránci". V mafiánském pojetí se to může brát i tak, že když nebudu platit „svému" ochránci, brzy přijde „cizí" ochránce a donutí mne silou platit daleko větší daňe a poplatky. A je jasné, že majetný občan či firma potřebuje službu ochrany státem = takzvaný právní stát daleko více než bezdomovec. Zatímco s okradením bezdomovce se namáhá jen málokdo, boháče by rádo okradlo mnoho zločinců. Stát jim v tom ale brání. (Diskutabilní je otázka efektivity našeho právního státu.) Proto je spravedlivé, aby boháči platili státu za svoji ochranu více, protože tuto státní službu daleko více využívají. A to vede přímo ke spravedlivé progresívní dani.

Stát skutečně jedná podle výše uvedené úvahy a poskytuje boháčům nadstandartní ochranu. Na podporu svého přesvědčení uvádím myšlenkový pokus. Dejme tomu, že budou přepadeni a těžce zraněni zanedbaný bezdomovec a pěstěný boháč nejlépe politik. Zatímco bezdomovce nechá stát umírat na ulici a policie si udělá jen čárku do statistiky, boháče stát začne léčit v těch nejlepších nemocnicích a rozjede velkou pátrací akci po pachateli s vrtulníky a přepadovými oddíly. Nebo si opravdu myslíte, že to bude naopak?

Faktem je, že ani tato nadstandartní ochrana skutečně bohatým lidem často nestačí a najímají si navíc soukromou ochranku nebo korumpují jednotlivé prvky právního státu: politiky, policii, vojsko, soudce atd. Pak už nemají vůbec žádný důvod platit jakékoli daně. Fakticky tím stojí nad státem a zákony a stát ovládají a ten pak jedná v jejich prospěch. Dobře je to vidět na Topolánkově daňové deformě. Zatímco střední vrstvy platí na daních pořád stejně či dokonce více, ti skutečně bohatí mají kvůli „zastropování" daňového základu ve skutečnosti daňe menší (v procentech) než střední vrstvy. Jejich daň je regresivní a nikoli rovná. Viz příklad http://www.blisty.cz/art/49307.html.

Pokračování o daňových únicích příště.

Vilém Mikula