V tomto článku http://ekonomika.idnes.cz/jak-zkrotit-slunce-zdanit-vice-cez-plyn-uhli-nebo-pudu-ppq-/ekonomika.asp?c=A100909_212130_ekonomika_iky je návrh vlády jak vyrovnat ceny (směrem k té nejdražší) různých druhů energií.
Velice mě tento návrh překvapil. Jde totálně proti neviditelné ruce trhu a má jediný cíl: Vysát s lidí co nejvíce peněz. Energie je totiž zboží s neelastickou poptávkou (zvláště v zimě) podobně jako potraviny či léky. Lidé prostě musí energii odebírat (ať už ve formě elektřiny, uhlí, dřeva, plynu, topného oleje či jinak) ať stojí co stojí nebo zemřít podchlazením.
Sám stát má takzvaný antimonopolní úřad, který dohlíží na to (bezúspěšně), aby si soukromé firmy vzájemně konkurovaly a nedomlouvaly se na stejných a přemrštěných cenách svých produktů a služeb. Ten samý stát se ale nestydí zdražovat ceny různých energetických zdrojů na stejnou a předraženou úroveň. Tím nejspíše uvrhne další část obyvatel do existenční nejistoty.
Návrh takového zákona je hanebný a o to více mě udivuje, že je od takzvané pravicové koalice ODS, VV a TOP09. To by si snad netroufl prosazovat ani Paroubek, kdyby měl nadpoloviční většinu.
Navrhovaný zákon je nespravedlivý a ve své podstatě protitržní. Aby jeho existenici pravice zdůvodnila snaží se veřejnosti namluvit, že je to nutné, aby se napravily chyby v předchozích zákonech, které neúměrně zvýhodňují producenty sluneční elektřiny. Pravici přitom vůbec nevadí, že tuto nápravu budou zase platit občané a ne ti kdo problém způsobili.
Rychlá a přijatelná náprava v situaci s předraženou výkupní cenou sluneční elekřiny je uvalení tvrdých sankcí na dodávku nekvalitní (kolísavé) sluneční elektřiny. Pokud producent nedodá tolik a tolik wattů do sítě, protože slunce zašlo za mraky, musí zaplatit pokutu a škody, které způsobil, nebo sluneční elektrárnu zavřít. Altarnativou pro něj je energii akumulovat v době jejího přebytku a uvolňovat v době jejího nedostatku. To je drahé ale právě v tom je smysl slunečních elektráren. Jinak nemají ekonomické ani ekologické právo na existenci.
Dlouhodobé řešení nápravy chyb státních představitelů je, aby byl přijat zákon, že stát neodpovídá za škody způsobené státními představiteli a tudíž nemohou být jejich chyby uhrazeny ze státního rozpočtu. Škody musí uhradit přímo ti lidé ze státní správy, kteří je způsobují. Tito lidé se mohou proti neúmyslným chybám pojistit podobně jako jsou pojištěni právníci, lékaři či účetní.
